Zlomenina kotníku a jeho léčba

Hlezenní kloub (neboli kotník) má při chůzi důležité postavení při přenosu hmotnosti těla z dolní končetiny na podložku. Při jeho poranění dochází k výraznému narušení stability nejen daného kloubu, ale i postavení celého těla.  Problém v oblasti hlezenního kloubu ovlivní rozložení váhy při stoji, změnu chůze, ale také způsobí nekvalitní přenos informací z chodidla do vyšších struktur. Důsledkem jsou pak svalové dysbalance v oblasti celé dolní končetiny s dopadem na postavení kolen, kyčlí, pánve a celé páteře. 

Jsou poraněny vazy nebo i kost?

Úrazy hlezenního kloubu lze zjednodušeně dělit na poranění měkkých struktur a zlomeniny v oblasti kotníku.

1. Poranění měkkých struktur – více informací v navazujícím článku
2. Zlomeniny kotníku – o zlomeninách se dočtete níže

Zlomeniny hlezna (kotníku)

Zlomeniny v této oblasti patří mezi nejčastější zlomeniny dolní končetiny. Vznikají často i při běžných podvrtnutích. Pro zvolení vhodné terapie je nutné zjistit rozsah poškození a případné dislokace (změna postavení úlomku). Zlomeniny v této oblasti dělíme takto:

1. Zlomenina dolního konce bérce: může dojít k odlomení vnitřního, vnějšího kotníku či obou kotníků zároveň.
2. Luxační zlomeniny hlezna vznikají podobnými mechanismy jako podvrtnutí (distorze), avšak dochází současně k poranění vnitřního a vnějšího kotníku. Většinou jsou doprovázeny různě velkým poraněním vazů.
3. Zlomeniny hlezenní kosti vznikají většinou prudkým nárazem v ose končetiny. Většinu hlezenní kosti pokrývají kloubní plochy, a proto je schopnost hojení velmi malá a hrozí nebezpečí nekrózy. Je proto vždy nutná přesná diagnostika.

Pro přesnou diagnostiku se využívají tyto metody:

• RTG vyšetření – pro stanovení správného rozsahu poranění, 
• případně se doplňuje CT či MRI pro dovyšetření poranění měkkých struktur v okolí kloubu.

Rozlišujeme tyto druhy zlomenin:

• neúplná (jen prasklina = Fisura),
• úplná,
• tříštivá,
• otevřená x uzavřená,
• patologická (fraktura kosti oslabená např. nádorem, zánětem, osteoporózou atp.), 
• únavová (opakované nadměrné působení na zdravou kost např. při sportu). 

Příznaky zlomeniny kotníku:

• výrazná bolestivost v místě kotníku (často silnější než při vymknutí),
• velmi rychle nastupuje otok,
• krevní výron (také hematom nebo modřina),
• většinou není možné se pro bolest na nohu postavit,
• u dislokovaných zlomenin (změna postavení úlomků) může být viditelná deformace hlezna a při pokusu o pohyb je možné slyšet krepitace (neboli praskání v kloubu).

Léčba je stanovena dle závažnosti zlomeniny

V případě nekomplikovaných zlomenin kotníku spočívá léčba v přiložení sádrové fixace či ortézy na dobu 6-8 týdnů, v této době je nutné nohu odlehčovat chůzí o 2 francouzských berlích. 

U komplikovaných či dislokovaných zlomenin je často nutné operační řešení s cílem, co nejvíce zlepšit postavení kostí a zafixovat je pomocí šroubů, dlah a drátů. Poté je nutné chodit o berlích a nohu plně odlehčovat 2-3 měsíce.

Jako prevence dalších obtíží způsobených změnou pohybového režimu, je vhodné již v této fázi cvičit s ostatními částmi těla (prsty nohou, koleny a kyčlemi, rameny, a také uvolňovat páteř atd.). Je nutná edukace o stereotypu chůze o 2 francouzských holích.

Proč je důležité chodit správně o berlích?

Chůze o berlích bez došlapu na jednu nohu je velmi náročná především pro horní polovinu těla, přetěžuje zdravou dolní končetinu a mění pohybové stereotypy. Při klasické chůzi dochází ke střídání končetin během pohybu – při vykročení pravou nohou vpřed dochází současně k pohybu levé ruky vpřed s mírnou rotací trupu doprava. Po zlomeninách kotníku je však nutné používat berle a nohu odlehčovat, což narušuje stereotyp chůze a přetěžuje ostatní části těla. Chůzi o berlích je proto třeba zvládnout co nejlépe, aby se předešlo dalším obtížím či bolestem v jiných oblastech pohybového aparátu. Podrobný návod jak správně chodit o berlích najdete v navazujícím článku.

Léčba po zlomeninách kotníku ve Fyzio světě

Před sundáním sádrové fixace

Kvůli sádrové fixaci nelze pracovat přímo s hleznem, ale je žádoucí posilovat ostatní svaly, které jsou nezbytné pro chůzi o berlích a především kompenzovat přetížené segmenty těla. Rádi Vás naučíme, i velmi brzy po úraze, jakým způsobem toho docílit. Při terapiích se také zaměříme na relaxaci svalů horního trupu a oblasti krční páteře. Posílíme horní končetiny, stabilizátory lopatek a kyčlí i hluboký stabilizační systém.

Po sundání sádrové fixace

Po sundání sádrové fixace lze v postiženém kloubu očekávat výrazné omezení rozsahu pohybu všemi směry, bolestivost, neposunlivost tkání a zhoršené prokrvení svalů následkem dlouhé imobilizace. Pomůžeme Vám odstranit blokády drobných kloubů nohy a hlezna, uvolnit stažené fascie, zrelaxovat svaly ve zvýšeném napětí a posílit svaly, které nemohly po nějakou dobu vůbec fungovat.  Pokud byla nutná operace, naučíme Vás jak pečovat o jizvu, což je velmi důležité nepodcenit. Rady jak pečovat o jizvu po operaci najdete v následujícím článku.

S otoky pomůže lymfatická drenáž

Na začátku intenzivnější rehabilitace a při chůzi bez berlí se mohou objevovat otoky v místě poranění. Tyto otoky lze ovlivnit manuální lymfatickou drenáží, kterou Vám provede vyškolený fyzioterapeut. Efekt lze také zesílit cévní gymnastikou, břišním dýcháním či lymfatickým kineziotapingem.

Obnova stability hlezna

Nedílnou součástí rehabilitace je obnova správného stereotypu chůze, tzn. zbavit Vás co nejdříve kulhání. Stabilitou hlezna rozumíme zlepšení kloubní propriocepce (informace o poloze) a celkového vnímání vlastního těla v klidu i při pohybu. Ve Fyzio světě je kladen důraz na funkční zapojení svalových řetězců od konečků prstů až po trup. Naším cílem je, aby Vaše tělo bylo silné a fungovalo co nejkoordinovaněji. Mnohem rychleji se tak můžete vrátit do Vašich denních aktivity a zároveň se tím sníží riziko dalších úrazů či obtíži v budoucnu.  

Ve Fyzio světě se léčbou poranění kotníku zabýváme, rádi Vám pomůžeme.