Zablokované žebro nebo infarkt?
Orgány ovlivňují pohybový systém a pohybový systém ovlivňuje orgány
Příčina bolestí v oblasti hrudníku a lopatky nemusí být pouze v pohybovém aparátu. Hrudník je ochranná „klec“ pro naše nejdůležitější orgány. Je dobré si uvědomit, že srdce a plíce se při své práci poměrně výrazně pohybují. Hrudník tedy plní nejen ochrannou funkci, ale musí být také 24 hodin denně dostatečně pružný a pohyblivý. Pokud nebude hrudník poskytovat vitálním orgánům dostatečný, bezpečný a zároveň pružný prostor, ztěžuje tím jejich práci, což se časem může projevit na jejich funkci. A naopak onemocnění srdce a plic ovlivňují aktivitu hrudního koše a mohou způsobit bolesti v oblasti hrudníku či lopatky.
Kdy vyhledat lékařskou péči bez odkladu?
Fyzioterapie není kauzální léčbou při akutních srdečních onemocněních. Vždy je nutné tyto choroby nebo podezření na ně primárně konzultovat s Vaším praktickým lékařem, internistou či kardiologem. Případně vyhledat první pomoc při akutních obtížích, kterými nejčastěji bývá podezření na infarkt myokardu.
Bolest na hrudníku patří mezi hlavní klinické projevy srdeční příhody
Ta nastává v případě, že dojde k uzavření nebo zúžení tepny, která zásobuje srdeční sval. Výsledkem je odumření části srdečních buněk, které byly zásobovány postiženou tepnou. Podobné obtíže mohou nastat i u plicní embolie (více v následujícím článku).
Jak se projevuje infarkt myokardu?
Akutní infarkt myokardu se nejčastěji projevuje silnou, minimálně několik minut trvající tlakovou nebo pálivou bolestí na prsou. Nepříjemné pocity na hrudníku se při infarktu mohou ale dostavit už dva, tři dny před samotnou příhodou. Bolest bývá tupá, neostrá v rozsahu dlaně nebo dvou. Často neutichající ani v klidu. Šířit se může do jedné (zpravidla levé) či do obou horních končetin, pod levou lopatku nebo do dolní čelisti. Méně často vystřeluje do zad nebo do oblasti břicha. Asi jen 10 % pacientů tyto typické potíže vůbec nemá, to pak mluvíme o němém infarktu.
V posledních letech stoupá počet nemocných žen. Příznaky srdeční příhody se u žen ale mohou výrazně lišit. Mnohem častěji než bolest na hrudi pociťují ženy extrémní únavu, poruchy spánku, pokles výkonnosti, dušnost, závratě, bolesti v horní části břicha nebo mezi lopatkami, ztrátu chuti k jídlu, zvracení či nevolnost. Nezlehčujte proto své problémy, může se jednat o varovné signály, kterými se Vás tělo snaží upozornit.
Jak se projevuje zablokované žebro?
Naopak, znepokojovat se nejspíš nemusíte, pokud je bolest ostře ohraničená, na levé straně hrudníku, na kterou můžete ukázat prstem. Tyto projevy nebývají velmi pravděpodobně spojené s infarktem. Často jde o blokádu jednoho nebo více žeber.
Jaká je léčba infarktu myokardu?
Základem léčby je co nejrychlejší obnovení normálního průtoku v postižené tepně, která vyživuje srdečný sval. Proto je nevyhnutelný transport pacienta do specializovaného kardiocentra. Čím dříve je zahájena léčba, tím méně svalové tkáně odumře a tím větší je pacientova šance na přežití.
S čím Vám může pomoci fyzioterapie?
Pacient s akutním infarktem myokardu do rukou fyzioterapeuta samozřejmě nepatří. Kvalitně vedená fyzioterapie Vám ale může pomoci s prevencí, zlepšením kondice a celkové vitality. Umožní Vám tak předcházet dalším komplikacím po srdeční příhodě či jiných onemocněních srdce.
S čím Vám můžeme pomoci ve Fyziosvěte?
Cílenou terapií lze také zbavit bolestí pohybového aparátu, které vznikly jako následek po onemocnění srdce a obnovit pohyblivost hrudního koše, která je důležitá pro optimální fungování srdce i plic. Bolest srdečního původu je lokalizovaná obvykle v hrudníku, ramenou a většinou levé horní končetině. V případě, že je srdce nemocné, kreslí mapu na těle v podobě typických blokád a svalových spazmů. Obvykle se setkáváme s blokádami mezi 3-5 hrudním obratlem – tedy v oblasti mezi lopatkami a mezi 3-5 žebrem vlevo, bývá také stažený levý prsní sval. Početné bolestivé body můžeme najít v šíjových svalech a podlopatkovém svalu, který se hodně váže na správnou funkci ramena. Proto se skrytá nemoc srdce může navenek jevit i jako problém s ramenem.
Rizikové faktory infarktu myokardu, aneb co můžete změnit ještě dnes?
Nikoho nepřekvapí, že velkým rizikovým faktorem je kouřeni, zejména v kombinaci s nadváhou, vysokou hladinou cholesterolu, vysokým krevním tlakem, nedostatkem pohybu a přemírou stresu.
Častěji se vyskytuje u mužů ve věku nad 50 let, přičemž svoji roli zde sehrávají i genetické predispozice. U žen výrazně stoupá pravděpodobnost srdeční příhody v období po menopauze.
Zrádné ale zůstává, že u víc než poloviny pacientů k němu dochází nečekaně, bez předešlých varovných signálů v podobě srdečních problémů.
