Výhřez meziobratlové ploténky – mýty a fakta
Kolem výhřezu ploténky panuje řada mýtů a vzniká spousta otázek. V tomto článku se pokusíme na některé z nich odpovědět a mýty uvést na pravou míru. Nejprve Vás seznámíme s fakty.
Co se děje při výhřezu ploténky?
Výhřez ploténky (herniace disku) je stav, kdy dochází k narušení struktury vazivové meziobratlové ploténky. Její část se pak dostane přes okraj těla obratle. Tento stav může v určitých případech vyvinout tlak na kořeny nervů, které vycházejí z páteřního kanálu, a způsobit radikulární syndrom.
Co znamená radikulární syndrom bederní páteře?
Radikulární syndrom bederní páteře, neboli útlak kořene nervu v oblasti dolních zad, je soubor příznaků, které mohou zahrnovat:
- tzv. radikulární bolest vyzařující do dolní končetiny, která je horší než bolest v zádech,
- bolest vyzařující pod koleno,
- brnění, mravenčení nebo necitlivost dolní končetiny,
- ztráta funkce určitých svalů dolní končetiny.
Jaké jsou příčiny radikulárního syndromu?
Výhřez ploténky je jednou z nejčastějších příčin radikulárního syndromu. Příčinou mohou také být úrazy, degenerativní změny páteře, pooperační stavy, zánětlivá onemocnění páteře nebo nádory. Pro vyloučení potenciálně závažnější příčiny prosím věnujte pozornost následujícím příznakům:
- výrazná nebo zhoršující se ztráta síly nebo citlivosti postižené končetiny,
- náhle vzniklá porucha močení nebo vyprazdňování,
- necitlivost v „sedlovité“ oblasti (oblast konečníku, třísel, vnitřní strany stehen).
V těchto případech neodkladně vyhledejte lékařskou pohotovost!
Musí být bolest vyzařující do dolní končetiny vždy způsobena útlakem nervu?
Bolesti vyzařující do dolní končetiny mohou mít mnoho příčin. Obtíže imitující útlak kořene nervu, které mají jinou příčinu, označujeme jako pseudoradikulární syndrom. Může se jednat například o dráždění z břišních orgánů, křížokyčelního (sakroiliakálního, SI) skloubení nebo z oblasti hýžďových svalů.
Vzniká výhřez ploténky špatným zvednutím břemene?
Degenerativní změny bederní páteře jsou obvykle výsledkem dlouhodobého působení různých vlivů, ne jen jednorázového zvednutí břemene. Pro ilustraci uvedeme studii, ve které ze 154 jedinců s výhřezem ploténky pouze 38% identifikovalo nějakou událost, která obtíže vyvolala. 26% uvedlo lehkou aktivitu (ohýbání, natahování, zaškobrtnutí, chůze…) a pouze u 6% osob začaly obtíže při zvedání těžkých břemen. Tyto výsledky naznačují, že zvedání břemen (např. při silovém tréninku) nemusí být významný rizikový faktor výhřezu. Naopak nadměrný strach z pohybu často vede ke zpomalení rehabilitačního procesu, a pozdějšímu návratu ke každodenním činnostem.
Je výhřez ploténky způsobený stárnutím?
Výhřez ploténky řadíme mezi tzv. degenerativní změny. Pojem degenerativní znamená postupnou ztrátu funkce tkáně či orgánu. Čísla ukazují, že u 37% dvacetiletých a 96% osmdesátiletých jedinců bez obtíží se zády nalézáme degenerativní změny na bederní páteři. Většina degenerativních onemocnění tedy souvisí s věkem. Jejich rozvoj je do určité míry dán genetikou, ale také nedostatkem adekvátního pohybu a nezdravým životním stylem.
Musí výhřez zmizet, aby došlo ke zlepšení?
Jak je uvedeno výše, výhřezy ploténky se vyskytují i u lidí bez obtíží. Bolest je totiž komplexní fenomén (o tématu bolesti se více dozvíte v tomto článku) a nemusí být vždy přímo spojena s nálezy na rentgenu či magnetické rezonanci. Podle statistik se 50% případů významně zlepší do 12 týdnů a 75% do 12 měsíců nezávisle na výsledku zobrazovacího vyšetření. Výhřez tedy nemusí “zmizet”, aby došlo ke zlepšení nebo vymizení obtíží.
Je při výhřezu ploténky vhodnější konzervativní terapie nebo operace?
Po 1 roce od epizody s výhřezem ploténky není významný rozdíl mezi jedinci s konzervativní a chirurgickou léčbou. Operace může pomoci k časnějšímu zmírnění obtíží. Ve většině případů je ale vhodné nejdříve zkusit jiné prostředky. Pacient navíc musí splňovat určitá kritéria. Nelze vždy vyloučit rizika a nemusí se vždy dobře odhadnout, komu operace v konečném důsledku pomůže.
V čem může pomoci fyzioterapie?
Podle dostupných důkazů neexistuje druh terapie, který by byl efektivnější než ostatní. Vhodné je zařadit nějaký typ aerobní aktivity, jako je chůze, kolo nebo plavání. Fyzioterapeut uvolní svalové napětí a sníží bolestivost pomocí manuálních technik a fyzikální terapie (laser, rázová vlna). Pomůže se sestavením terapeutického plánu dle konkrétních obtíží a potřeb, s nastavením vhodné fyzické zátěže, poradí strategie zvládání každodenních aktivit. V neposlední řadě také zmírní obavy, které s bolestí obvykle přichází. Více o možnostech terapie se dozvíte v tomto článku.
Výhřez ploténky je poměrně běžný stav, který se nemusí vždy projevit. Při příznacích radikulárního syndromu je nejprve třeba vyloučit potenciálně závažnější příčiny. Statisticky se 75% případů vyřeší do 12 měsíců a terapie se obvykle volí konzervativní.
