Problémy s dechem po prodělaném COVID-19
Jako Post-COVID syndrom je označován soubor příznaků, přetrvávajících po dobu 12 a více týdnů od onemocnění COVID-19. Post-COVID syndrom může postihnout prakticky kterýkoliv orgánový systém v těle člověka.
Mezi nejčastější přetrvávající symptomy se řadí:
- klidová dušnost
- dechově podmíněná netolerance zátěže (neudýchám obvyklou sportovní zátěž, nevyjdu schody)
- bolesti na hrudi a dechový diskomfort
- bolesti v krku a potíže s polykáním
- extrémní únava
- kašel (suchý i produktivní)
- zvýšená teplota (např. dlouhodobě přetrvávající teplota 37,2 °C)
- svalová slabost a snížená výkonnost
- mravenčení končetin
- výpadky paměti
- potíže se spánkem
- změny nálad a deprese
Prodělal jsem COVID-19 a mám některé ze zmíněných příznaků, co mám udělat?
U větší části klientů, kteří nemoc COVID-19 prodělali v domácím prostředí, se neobjevují žádné dlouhodobé následky. Nicméně u některých osob jsou popisovány dlouhodobé projevy postižení plicního parenchymu (plicní výstelka), dolních dýchacích cest, plicních cév, srdce a dalších orgánů.
Při správně zvolené léčbě je většina těchto změn řešitelná a vratná. V rámci terapie má, mimo farmakologické léčby, nezastupitelnou roli i respirační fyzioterapie. Klienti po prodělání onemocnění COVID-19 nejčastěji uvádějí únavu, dechové obtíže (dušnost případně vnímání blíže nespecifikovatelného dechového dyskomfortu), kašel, bolesti na hrudi, malátnost, mravenčení končetin, poruchy zažívání, úzkost, depresi a další řadu příznaků, které mohou trvat i několik měsíců. Pokud tedy po COVID-19 vnímáte, že vaše tělo „nefunguje“ tak, jak jste byli dříve zvyklí, je vhodné navštívit mimo specializovanou fyzioterapii i praktického lékaře a zajistit vyšetření plic (spirometrii) u plicního lékaře.
Takto postupovat byste měli i v případě, že se cítíte unaveni během běžných denních i pohybových aktivit a cítíte, že se při nich zadýcháváte (pocit krátkého dechu, pocit, že nestačíte s dechem, že vám nejde se zhluboka nadechnout, vydechnout). Omezením je i to, že nevydržíte vykonávat činnost tak dlouho, jak jste byli zvyklí před nemocí a cítíte se při ní nebo po ní více unavení.
Role fyzioterapie je ještě důležitější v případě, kdy přetrvávají příznaky, i když lékař při vyšetřeních nenachází žádné obtíže. V tom případě mluvíme o tzv. funkčním problému (porušení funkce dechových svalů, neekonomický dechový vzor, přetížení pomocných dýchacích svalů, kloubní blokády, blokády žeber, atd.). Práce s dechem v rámci respirační fyzioterapie je naší specializací, a využíváme ji dlouhodobě pro zvýšení výkonnosti sportovců. Jsme schopni podpořit regeneraci a funkci dýchacího systému po prodělaném COVID-19 a tím zlepšit Vaši výkonnost jak při sportu, práci, tak i běžných denních činnostech.
Jak pomůže respirační fyzioterapie?
Respirační fyzioterapie je zaměřena především na:
- zlepšení dechového vzoru
- zvýšení aktivity a síly dýchacích svalů
- zlepšení rozvíjení hrudníku
- zlepšení celkového stavu a kondice
K ovlivnění dechového vzoru se využívají dechová cvičení spolu s neurofyziologickou facilitací dýchaní. Důležitý pro správný dechový stereotyp je “pohyblivý” hrudní koš. Toho dosáhneme uvolněním blokád žeber a hrudní páteře.
Po prodělaném onemocnění jsou velmi často oslabené dýchací svaly, což bývá příčinou limitace dechu. Dýchací svaly je možné cíleně trénovat stejně jako ostatní svaly těla. Trénink může být silový a vytrvalostní. Ve Fyzio světě využíváme pro tento trénink i dechové trenažéry, např. POWERbreathe, Treshhold IMT, Treshhold PEP, EMST150. U každého z nich můžeme různě nastavit odpor, a tím i náročnost dechového cvičení. Některé trenažery jsou ze 75% hrazeny zdravotní pojišťovnou (žádanku vystaví plicní lékař).
