Pálení žáhy – pomůže fyzioterapie?
Pálení žáhy neboli pyróza vzniká v důsledku tzv. gastroesofageálního refluxu (GER) nebo gastroesofageální refluxní choroby (GERD). Při tomto onemocnění volně uniká kyselý žaludeční obsah do spodní části jícnu a zase se vrací zpět do žaludku. Žaludeční kyseliny dráždí sliznici jícnu a vyvolávají tak pyrózu – nepříjemný bolestivý pocit pálení či tlak za hrudní kostí. Dochází k němu zpravidla v noci ve spánku nebo po jídle. Pokud je dráždění sliznice jícnu žaludečními kyselinami dlouhodobé, může dojít k jejímu vážnému poškození. Vzniká zánět jícnu, při kterém dochází k přeměně vnitřní výstelky drážděného úseku jícnu. Zde pak může vzniknout vřed, popř. nádorové buňky.
Jak GER a GERD vzniká?
V některých zdrojích se uvádí, že GER je určitým předstupněm gastroesofageální refluxní choroby (GERD).
V ústech je přijatá potrava rozmělněna, následně je spolknuta, a tím vyslána do jícnu. Potrava je pomocí rytmických (peristaltických) stahů posouvána jícnem až do žaludku. Jícen je dlouhá svalovitá trubice, která začíná na úrovni horních krčních obratlů a končí v úrovni spodní hrudní páteře. Na svém konci prochází důležitým svalem – bránicí, kde se následně připojuje k žaludku, který je s bránicí v přímém kontaktu. Bránice je kopulovitý sval ve spodní části hrudníku. Jedná se o hlavní nádechový sval, má ale i další funkce. Spolu s jícnem totiž tvoří hlavní antirefluxní bariéru.
Ve spodní části tvoří hladká svalovina jícnu a příčně pruhovaná svalovina střední části bránice důležitý funkční celek – dolní jícnový svěrač. Ten zajistí bezpečné “uzavření” prostoru mezi citlivou stěnou jícnu a agresivní žaludeční kyselinou. Jedním z hlavních důvodů vzniku GER a GERD je nedostatečná funkce dolního jícnového svěrače.
Kyselé prostředí může dráždit dýchací cesty
Za zmínku určitě stojí vazba mezi GER a astma bronchiale. GER může být jedním ze spouštěčů astmatického záchvatu. Pokud se žaludeční šťávy dostanou do jícnu, dochází k podráždění nervových zakončení ve sliznici jícnu, což vede reflexně k podráždění průdušek. Pokud se žaludeční šťáva dostane přes dutinu ústní až do průdušek, dojde také k jejich obrannému sevření. Obojí se může u klienta projevit kašlem nebo záchvatem dušnosti. Přítomnost GER u pacientů s bronchiálním astmatem je velmi častá, až 3x vyšší než u ostatní populace. Reflux se může podílet na dechových obtížích u pacientů, jejichž astma nedostatečně reaguje na obvyklou léčbu. V těchto případech je nutné léčbu zacílit nejen na ovlivnění astmatu, ale také GER.
Jaké jsou příčiny GERD?
Mezi nejčastější příčiny patří:
- abnormálně zvýšený nitrobřišní tlak, který vzniká např. obezitou, v těhotenství nebo extrémní fyzickou námahou (sport, stěhování těžkého nábytku)
- špatný dechový stereotyp – horní hrudní dýchání, při kterém bránice nedokáže fungovat správně
- nedostatečná koordinace břišních svalů (po porodu či břišní operaci, oslabení svalů)
- jiné orgánové dysfunkce, které zvyšují nitrobřišní tlak
- nedostatečná tvorba žaludeční kyseliny chlorovodíkové (až 60% populace, nedostatek některých mikronutrientů, zejm. zinku)
- přemnožení Helicobacter Pylori
- velmi frekventované stravování (krátké pauzy mezi jídly)
- chronický stres, stravování ve stresu
- skryté potravinové intolerance
Méně známou příčinou mohou být potravinové alergie či intolerance, typicky celiakie. Většina potravinových intolerancí se projevuje v tenkém střevě, kde dochází k trávení a vstřebávání potravy. Pokud je tenké střevo drážděno intolerancí, dochází v něm k zánětu a ke zvýšenému napětí. Zvýšené napětí v oblasti tenkého střeva omezuje přesun potravy z žaludku, to pak vytváří zvýšený tlak na dolní jícnový svěrač, který přestává fungovat správně.
Jaké jsou příznaky GERD?
- pyróza – pálení žáhy, pálivý pocit v krku či na hrudníku
- tlak za hrudní kostí
- bolest či tlak mezi lopatkami
- kašel, obtíže s dýcháním
- často chybně diagnostikované astma bronchiale
- pocit nespolknutého sousta v krku
- nechutenství, problematické trávení masa a tuku
- žaludeční křeče, nadýmání
- kožní vyrážky
- POZOR, nezaměňovat za příznaky infarktu. Pokud jsou bolesti za hrudní kostí náhlé a prudké, spojené s bolestí do horní končetiny, se zrychleným dýcháním a pocitem úzkosti, určitě je na místě neodkládat vyšetření u lékaře (praktický lékař, kardiolog, u akutních stavů pohotovost).
V některých případech může GERD probíhat dlouho i skrytě a schovávat se za “nespecifické” obtíže typu špatně lokalizovatelných bolestí hrudníku či ramen. Zdaleka se nemusí vyskytovat všechny výše jmenované příznaky najednou.
Jak probíhá vyšetření?
Vyšetření GERD probíhá v ordinaci lékaře specialisty – gastroenterologa. Nejčastěji se používá specifické vyšetření, tzv. 24 hodinová jícnová pHmetrie. Do jícnu se nosem zavede tenká sonda, která je napojena na přístroj, jež zaznamenává pH (kyselost) v jícnu. Během 24 hodin pacient vykonává běžnou činnost, jí běžnou stravu. Poté se sonda vyndá a záznam se vyhodnotí. Další možností vyšetření je jícnová manometrie, které probíhá nalačno. Nosem je zavedena měřící sonda do jícnu a poté do oblasti dolního jícnového svěrače. Měří se průběh polykacího aktu při polknutí „naprázdno“ a při polknutí 10 ml vody. Záznam měření se opět vyhodnotí.
Jak probíhá standardní léčba?
Léčba většinou spočívá v tom, že se pacientovi předepíší léky na snížení kyselosti žaludeční kyseliny, tím by mělo dojít ke snížení jejího leptavého efektu na jícen. Nejčastěji se předepisují antacida, antagonisti histaminových receptorů a inhibitory protonové pumpy. Pacienti tyto léky užívají často celoživotně, ale o jejich vedlejších účincích se tolik nehovoří. Žaludeční kyselina má v těle nezastupitelnou roli. Pokud je užíváním léků tvorba kyseliny potlačena, vede to ke zhoršenému vstřebávání určitých látek z potravy, dochází k oslabení přirozené imunitní bariéry, a tím k následnému přerůstání bakterií (např. Helicobacter Pylori). Mezi vedlejší účinky, při dlouhodobém užívání léků, patří i řídnutí kostí.
Dlouhodobá farmakologická léčba tedy bohužel neřeší příčinu onemocnění, ale jen zmírňuje příznaky a má řadu negativních účinků. Pokud se léky vysadí, velmi často ještě dlouho přetrvává snížená funkce tvorby žaludeční kyseliny. Kyselina není dostatečně silná, z čehož plynou další komplikace.
Příznaky slabé žaludeční kyseliny:
- nízký apetit
- ztráta chuti na maso a živočišné potraviny
- těžkost po jídle
- nadměrné říhání, nadýmání
- žaludeční křeče
- častější infekce
- pálení žáhy a reflux (paradoxně)
- průjmy a nestrávené jídlo ve stolici
- infekce Helicobacter Pylori
- slabé nehty
Pokud pacientům léky nepomohou, přistupuje se k léčbě chirurgické, ale i ta má své limity. V případě chirurgické léčby se jedná o zákroky, kde není zaručena úspěšnost. Ve velkém procentu případů je po chirurgickém zákroku potřeba pokračovat v užívání léků.
Jak Vám pomůže fyzioterapeut?
Možnost léčby je i konzervativní – tedy pomocí správně vedené fyzioterapie a režimových opatření. V praxi pak v některých případech volíme i fyzioterapii s využitím krátkodobé farmakologické léčby. GERD je z pohledu fyzioterapie multifaktoriální onemocnění, a je proto vždy nutné individuální posouzení stavu pacienta a důsledné fyzioterapeutické vyšetření.
Z hlediska fyzioterapie mohou za vznik GERD tři základní příčiny:
- porucha funkce bránice,
- porucha peristaltiky orgánů a nárůst intragastrického tlaku,
- nárůst intraabdominálního tlaku.
Podstatou fyzioterapie je naučit pacienta správné brániční dýchání a posílit tím funkci dolního jícnového svěrače. Při terapii využíváme fyzioterapeutické techniky jednotlivých orgánů (např. viscerální manipulace, mobilizaci orgánů a reflexní podpora peristaltiky). Dále pracujeme na mobilizaci kloubních segmentů, zařazujeme i respirační (dechovou) fyzioterapii a fasciální manipulaci. Důležité je se zaměřit na celkové držení těla, které přímo ovlivňuje funkci bránice. K tomu nejčastěji využíváme cvičení podle dynamické neuromuskulární stabilizace (DNS).
Vzhledem k tomu, že bránice je příčně pruhovaným svalem, jedná se o trénovatelný sval. Ve Fyzio světě využíváme pro tento trénink i dechové trenažéry, např. POWERbreathe, Treshhold IMT, Treshhold PEP, EMST150. U každého trenažéru můžeme různě nastavit odpor, a tím i náročnost dechového cvičení. Trenažér tak může používat dítě i vrcholový sportovec. Některé jsou ze 75% hrazeny zdravotní pojišťovnou, pacient tak může mít svůj vlastní a trénovat i doma.
10 tipů na zmírnění pálení žáhy
- jíst v klidu v pravidelnou denní dobu
- méně frekventované stravování – 2-3 jídla denně
- omezit potraviny, které zhoršují pálení žáhy (masitá a tučná jídla, pálivé koření, někdy i jablka či rajčata, výrobky z pšenice)
- nejíst 2-3 hodiny před spaním
- zařadit pravidelný pohyb (klidně chůze, procházky)
- u sedavého zaměstnání dostatečně upravit pracovní pozici, soustředit se na správný sed a napřímenou pozici páteře
- naučit se správně dýchat v klidu i při sportu (odkaz na článek o dýchání)
- využít relaxační techniky ke zmírnění stresu
- doplnit chybějící mikronutrienty (hlavně zinek, vitaminy skupiny B)
- pokud potíže přetrvávají, vyhledat odbornou pomoc a nechat se vyšetřit
