Obrna lícního nervu a její léčba

Obrna lícního nervu  (paréza nervus facialis, Bellova obrna)

Ochrnutí lícního nervu, který je též známý jako 7. hlavový nerv, bývá často onemocněním bez jasné příčiny, tzn. idiopatická forma. Proto jde o trochu záhadný stav, který se projevuje náhle a postupně se zhoršuje během prvních 48 hodin. Hlavním příznakem této nemoci je bolest nebo nepříjemné pocity v obličeji, které postupně omezují schopnost ovládat svaly na polovině tváře.

Typické jsou změny v mimice, to ale není zdaleka vše

Lícní nerv nám umožňuje ovládat naše obličejové svaly, a tak vyjadřovat i jemné mimické nuance naší nálady či nonverbálního projevu. Díky němu se můžeme usmívat, mračit, udržet pusu při jídle zavřenou nebo si pískat. Jeho senzitivní část nám umožňuje vnímat dotyky z oblasti ucha nebo chuť z předních dvou třetin jazyka. Třetí složkou lícního nervu jsou parasympatická vlákna. Regulují množství slin nebo také ovlivňují produkci slzné tekutiny pro udržení vlhkosti očí a chrání je před vyschnutím.

Paréza postihuje typicky jen jednu stranu obličeje, proto jsou rysy obličeje na jedné straně pokleslé. Klienti si mohou všimnout, že na postižené straně se rty neusmívají, oči se úplně nezavírají, mohou pociťovat potíže s mluvením, při pití či artikulaci. Může se přidat i změna chuti nebo citlivost na zvuky na postižené straně. Méně obvykle můžete pociťovat bolest v oblasti ucha.

Příčina často není zcela jasná 

Nerv může být postižen z mnoha důvodů:

• infekce (borelioza, HIV, hnisavý zánět středouší, zánět slinných žláz, Herpes zoster),
• cukrovka,
• zánětlivá polyneuropatie (syndrom Guillain-Barré),
• nádorové onemocnění v oblasti mozkového kmene,
• některé neurologické nemoci (roztroušená skleróza),
• traumatické poranění hlavy,
• vaskulární příčiny neboli problémy s krevním zásobením mozku (mrtvice),
• nejčastějším typem obrny lícního nervu je Bellova obrna – nemá jasnou příčinu vzniku (je tzv. idiopatická).

Bellova obrna

Může postihnout lidi v jakémkoli věku, muže i ženy. Její výskyt v populaci se udává kolem 23 případů na 100 000 obyvatel za rok. Nejvíce se objevuje ve věkové skupině 15-45 let a dále nad 80 let. Tento typ obrny se o něco častěji vyskytuje u nemocných s cukrovkou a vysokým krevním tlakem. Její četnost je vyšší u jedinců, kteří prodělali například chřipku, nachlazení nebo jiná onemocnění horních cest dýchacích. U těhotných se vyskytuje 2-4krát častěji než u netěhotných žen, přičemž její výskyt převažuje ve třetím trimestru. Bohužel neexistuje žádný způsob, jak Bellově obrně předcházet. I když přesná příčina této nemoci není zcela známá, pacienti s touto diagnózou mají k dispozici několik možností léčby.

Je třeba rychlé vyšetření lékařem

Některé z výše uvedených příznaků mohou také svědčit o mrtvici či jiném život ohrožujícím onemocnění, které vyžaduje okamžitou lékařskou péči. Je velice důležité stav nepodceňovat a vyhledat co nejdříve lékařskou pomoc. Pokud lékař zjistí, že pacient má akutní periferní obrnu obličeje neznámé příčiny (neohrožující život), může včasná léčba znatelně zmírnit příznaky, zpomalit ochrnutí nebo zkrátit dobu rekonvalescence.

K vyloučení různých příčin slouží testy a vyšetření

Po vyloučení závažných stavů je třeba provést laboratorní testy na boreliozu, vyšetřit štítnou žlázu a vyloučit hepatitidu. Je nutné provést také kompletní neurologické, ušní, nosní a krční vyšetření. V případě idiopatické obrny jsou všechna vyšetření negativní. Předpokládá se, že důvodem vzniku může být infekční zánět, případně jiná příčina, která vede k otoku nervu, nebo jeho okolí a následnému útlaku v oblasti spánkové. Zánět nervu může způsobit také opětovné probuzení herpes simplex viru (HSV), virus Epstein-Barrové, cytomegaloviru nebo viru klíšťové encefalitidy. Propuknutí nemoci bývá nejspíš důsledkem vícero faktorů. Jakými jsou pokles imunity při vyšší fyzické či psychické zátěži, po jiném předchozím nastydnutí v kombinaci s vystavením se chladu, průvanu či klimatizaci.

Léčba obrny lícního nervu

Při zasažení lícního nervu je klíčová rychlá diagnostika. Pokud je rozpoznána Bellova obrna do 2-3 dnů od začátku příznaků, lékař často předepíše léky nazývané kortikoidy. Tyto léky pomáhají snížit otok a potlačit zánětlivé procesy. Někdy je vhodné užívání antivirotik, hlavně při podezření, že by mohly hrát klíčovou roli herpetické viry. Existují také další léky, které pomáhají ke zotavení nervů. Jsou to například vitamíny skupiny B nebo vitamín C. Výsledky studií o jejich účinnosti nejsou jednoznačné, ale i tak jsou tyto vitamíny často doporučovány a mohou pomoci vytvořit lepší podmínky pro zotavení.

Základem léčby při této diagnóze stále zůstává fyzioterapie a režimová opatření. Hlavními úkoly fyzioterapie je udržení oslabených obličejových svalů v co nejlepším funkčním stavu. Základem jsou tepelné procedury, relaxace, masáže, měkké techniky, uvolňování zkrácených tkání, aktivní pohyby, polohování, ruční stimulace, nácvik aktivity mimických pohybů, popř. elektrostimulace.

Možnosti fyzioterapie při léčbě parézy lícního nervu

• Tepelné procedury se mohou využít jak na postiženou stranu, tak i na spodní část zdravé strany, aby došlo k uvolnění napětí. Poté by měla následovat uvolňovací masáž a cvičení. Tyto procedury nejsou vhodné pouze v případě potvrzení infekčního původu nebo pokud teplo produkuje bolest.
• Masáž vždy následuje po aplikaci tepla. S masáží začínáme od krku směrem k čelu. Je však nutné odlišit péči na zdravé a postižené straně. Na zdravé straně jsou prováděny techniky s cílem svalové relaxace. Naopak na straně postižené se snažíme nabudit mimické svaly různými tonizačními technikami, např. poklepáváním konečky prstů.
• Měkké techniky a protahování zkrácených svalů mají jednak za cíl obnovit pohyb jednotlivých vrstev obličeje (kůže, podkoží, sval, fascie…). Stejně tak zamezit vzniku nežádoucích asymetrií v obličeji.
• Aktivní pohybové cvičení bývá zahájeno, až když se objeví první známky aktivity svalů. V této fázi je nutné, aby si klient byl schopen uvědomit rozdíl mezi aktivním pohybem, pokusem o něj a relaxací. Mezi aktivní cvičení lze také zařadit jazyková cvičení. Například může klient tlačit jazykem pod horní nebo dolní ret, šikmo nahoru i dolů na obě strany a také do levého a pravého ústního koutku. Dále je vhodné trénovat vyslovování samohlásek a, e, i, o, u a vyslovování retnic b, p, m, f.
• Kineziotaping může být další doplněk komplexní péče o klienta. Ten slouží k prodloužení efektu terapie, snižuje bolest, probouzí mimické svaly, zlepšuje jejich postavení vůči gravitaci, snižuje otok, zlepšuje komfort klientů při mluvení, příjmu potravy a tekutin.
  
• Elektrostimulace je způsob léčby, který ve vybraných případech předepisuje lékař. Žádanku na elektrostimulaci můžete uplatnit na pracovišti, které má smlouvy s pojišťovnami. Tento typ léčby je předepisován v případě, že chybí aktivita mimických svalů.
• Vysokovýkonný laser je schopný vytvářet a produkovat krátké impulsy o vysoké intenzitě. Díky této fyzikální vlastnosti paprsek proniká do hlubších vrstev a tkáň tepelně nepoškozuje. Výhodou je jeho analgetický, neurostimulační a protizánětlivý efekt. V podstatě vysokovýkonný laser pomáhá urychlovat regeneraci poškozené nervové tkáně, stimuluje imunitu a uzavírá „vrátka“ pro přenos bolestivých vzruchů.

10 tipů na základní režimová opatření

1. Při mluvení si přidržujte zdravou stranu obličeje (pozici ruky na tváři Vám ukáže Váš fyzioterapeut). Důvodem je zamezení prohlubování asymetrie. Zdravá strana je silnější a má proto tendenci postiženou stranu k sobě přetahovat.
2. Vyvarujte se delším hovorům. Opět z důvodu prohlubování asymetrie mimických svalů.
3. Zkuste omezit Váš mimický projev na minimum.
4. Je vhodné preferovat kašovitou nebo tekutou stranu.
5. Dodržujte maximální klidový režim. Snažte se odpočívat a šetřit svaly na tváři. Nejen mimické svaly, ale i oči samotné, protože bývá zasažena také jejich schopnost zvlhčení a slzení. Minimalizujte tedy čas strávený u knih, počítače nebo televize.
6. V průběhu dne zvlhčujte často oko kapkami. Na noc je vhodné aplikovat krycí obvaz s oční mastí a také pomoci oku s plným dovřením.
7. Postiženou stranu tváře chraňte před chladem a průvanem.
8. Volte polohu spánku na zádech či zdravé straně obličeje.
9. Pokud se naučíte nějaký pohyb, opakujte si ho s mírou, aby nedošlo k přecvičení svalů.
10. Při cvičení to rozhodně nepřehánějte se silou. Vyhrála by zdravá strana a v mimice by vznikaly nežádoucí souhyby.

Ve Fyzio světě se léčbou parézy lícního nervu zabýváme, rádi Vám pomůžeme.