Laserová terapie poškozených nervů
Obecně lze nervový systém dělit na centrální a periferní. Pod centrální patří mozek a mícha, pod periferní systém patří jednotlivé nervy a nervová ganglia.
K poškození periferních nervů může dojít z různých důvodů
Postižení periferních (konečných) nervů se označuje jako periferní paréza. Může k ní dojít různý způsobem:
- Útlak nervu – Nejčastější a zároveň lehčí forma periferních paréz. Způsobuje ji například hematom, úžinový syndrom, „přeležení“ nervu ve spánku apod. Prognosticky se jedná o přívětivější stav, kdy dochází k úplné regeneraci a plné obnově funkce. Doba regenerace se odvíjí od míry útlaku, může trvat řádově několik týdnů (tzv. neurapraxie) až 6-8 měsíců (tzv. axonotméza).
- Kompletní přerušení periferního nervu (například sečným nebo řezným poraněním) – Tyto situace se neobejdou bez neurochirurgického zákroku, i tak je výsledek regenerace nejistý a nelze očekávat stoprocentní obnovu funkce.
- Avulze – nejtěžší forma. Jedná se vytržení celého nervového kořene.
- Postižení nervu mohou mít na svědomí další příčiny např. infekce (Herpes zoster, lymeská borelióza,..), autoimunitní onemocnění (syndrom Guillain-Barré, amyotrofická laterální skleróza), metabolické příčiny (diabetická polyneuropatie) nebo může být způsobeno iatrogenně (komplikace v průběhu operací apod.).
Příznaky periferní parézy:
- částečná či úplná ztráta svalové síly,
- porucha citlivosti,
- snížená odpověď myotatických reflexů,
- okem viditelné mimovolní svalové záškuby (fascikulace).
3 nejčastější periferní parézy
1. Bellova obrna známá také jako obrna nervus facialis či obrna lícního nervu
Nejznámější druh periferní parézy, jejíž příčina je idiopatická, tedy neznámá. Je vždy nutno vyloučit, zda se nejedná o centrální formu obrny lícního nervu, jejíž příčinou může být cévní mozková příhoda, nádorové onemocnění, úraz hlavy s výskytem hematomu nebo zánět způsobený viry nebo bakteriemi. U centrální formy se příznaky projevují pouze na dolní polovině obličeje. O Bellově obrně se dozvíte více v našem článku.
2. Útlakové syndromy
Nejčastějšími příznaky útlakových syndromů jsou mravenčení, brnění nebo snížená citlivost. Projevují se vždy v lokalitě, která je inervována konkrétním nervem. Někdy se může objevit i bolest a v pozdějších stádiích i svalová slabost.
Jedním z nejčastějších poškození je útlak nervu aneb úžinový syndrom. K takové situaci může dojít například pod svalovými bříšky (např. piriformis syndrom), pod vazivovým pruhem (např. syndrom karpálního tunelu) nebo v průběhu anatomických kanálů (např. syndrom kubitálního kanálu). Pokud je útlak nervu pouze krátkodobý, například přeležením ve spánku (tzv. milenecká obrna), dochází zpravidla k rychlé obnově funkce. Útlak může způsobit také nervová ploténka, která uskřine celý nervový kořen. Tento stav nazýváme radikulopatie. V tom případě se příznaky neprojevují pouze v oblasti zásobení jednoho nervu ale celého nervového kořene. Více se o některých z těchto problémů dočtete také v tomto článku.
Syndrom karpálního tunelu
Nejběžnější úžinový syndrom je v oblasti karpálního tunelu. Dochází při něm k útlaku nervu medianu pod ligamentum flexorum. Typicky se projevuje klidovým nočním brněním a sníženou citlivostí palce, ukazováku a prostředníku. Více se o tomto problému můžete dočíst zde.
3. Diabetická polyneuropatie
Dalším typem poškození periferní nervové tkáně je diabetická periferní neuropatie. Nejpravděpodobněji vzniká kvůli dlouhodobě zvýšené koncentraci glukózy v krvi (hyperglykemii), která poškozuje jednak drobné cévy vyživující nervy (vasa nervorum), ale i nerv samotný. Dalšími faktory jsou oxidativní stres nebo porucha metabolismu esenciálních mastných kyselin.
Příznaky periferní diabetické polyneuropatie
Příznaky se objevují většinou symetricky na nohách, chodidlech nebo méně často rukou. Na počátku poškození nervů dochází ke sníženému vnímání tepla, chladu nebo bolesti. Často se přidává vnímání brnění a pálení. Příznaky nejsou omezeny na konkrétní průběh nervu. Se sníženým vnímáním z plosky nohy se pojí spousta komplikací, jako časté otlaky nebo poranění, potíže s udržením rovnováhy či problémy s chůzí.
Laserová terapie poškozených nervů
Vysokovýkonný laser MiS
MiS je přístroj kombinující účinky MLS laseru a HIL terapie. Spadá pod vysokovýkonné lasery a jeho maximální výkon dosahuje až 1000 W. Kombinuje vlnové délky 808 nm a 905 nm. Vlnová délka 808 nm zajišťuje protizánětlivý a antiedematický (protiotokový) efekt, zatímco složka s 905 nm slouží k tlumení bolesti. Tento laser je unikátní modulací paprsku do krátkých pulzů, což umožňuje bezpečné použití tak vysokého výkonu, bez termického efektu na tkáň. Nedochází ke zvyšování teploty ošetřované tkáně, což eliminuje riziko popálení pacienta. Tato vlastnost je velkou výhodou například u pacientů s diabetickou polyneuropatií, jelikož porucha citlivosti v místě aplikace fyzikální terapie je kontraindikací jejího využití. Díky atermicitě MiS jej však můžeme využít bezpečně i u dalších diagnóz.
Role MiS laseru v léčbě periferní nervové tkáně
Jedinečnost MiS laser netkví jen v jeho atermicitě, ale také v možnosti podpory regenerace nervové tkáně.
Účinky MiS laseru na nervovou tkáň:
- Obnova myelinových pochev na základě vyšší produkce myelinového bazického proteinu, který je důležitý při jejich regeneraci. Myelinové pochvy zabezpečují rychlé vedení nervovým vláknem.
- Protizánětlivý efekt na nervovou tkáň vlivem snížení hladiny iNOS (enzym generující oxid dusnatý, který je pro nervovou tkáň toxický).
- Protektivní efekt na nervovou tkáň díky vyššímu výskytu EAAT-2 (transportér glutamátu umožňující vznik nervového vzruchu).
- Snížení neuropatické bolesti na základě kombinace výše zmíněných efektů.
MiS laser je tak vhodné využít jako součást léčby všech výše zmíněných diagnóz. První efekt může být znatelný již po 3-5 aplikacích.
