KISS syndrom
KISS syndrom je zkratka pro “Kopfgelenk Induzierte Symmetrie Storung”, resp. “Kinematic Imbalance due to Suboccipital Strain”, v českém překladu “porucha symetrie způsobená blokádou v oblasti hlavových kloubů”. Tato porucha se nejčastěji popisuje u novorozenců a malých dětí. Nejedná se o onemocnění, ale o dysfunkci svalů a kloubů horní krční páteře.
Jak poznat KISS syndrom?
Charakteristické pro KISS syndrom je zvýšené napětí v oblasti horní krční páteře, často více na jedné straně. Z toho vyplývá preferované otočení hlavy k jedné straně a omezený pohyb hlavy na druhou stranu. Může ho doprovázet větší záklon hlavičky a také diskomfort v oblasti krční páteře.
KISS syndrom je termín používaný v posledních letech
KISS syndrom je v dnešní době často diskutovaný. Nejedná se o oficiální název diagnózy a proto většina zdravotníků, lékařů, neurologů, pediatrů a fyzioterapeutů tento pojem přímo nepoužívá. Mezi odbornou veřejností se v ČR spíše používá pojem predilekce či asymetrie. Tyto pojmy se z velké části překrývají s KISS syndromem. Ať už obtíže pojmenujeme jakkoli, důležité je, aby byly včas rozpoznány a tyto děti se dostaly včas do terapie.
7 nejčastějších příznaků KISS syndromu:
- Asymetrické držení hlavy a trupu – Miminko má většinu času hlavu otočenou k jedné straně. Do věku cca 6-8 týdnů je mírné preferování jedné strany normální. Nicméně miminko s KISS syndromem hlavu na druhou stranu vůbec neotočí nebo ji otočí pouze v malém rozsahu, případně jen na krátkou dobu.
- Záklon hlavy – Miminka s KISS syndromem mají častěji hlavu v záklonu, jsou více prohnutá v krční páteři. Při nespokojenosti se obvykle prohýbají v celé páteři tzv. “do luku”. I to může být důsledkem zvýšeného napětí v oblasti krční páteře a šíjových svalů.
- Problémy s kojením – Dítě může mít také potíže při kojení kvůli omezené hybnosti krční páteře a/nebo bolesti v určitých polohách. Pro větší záklon hlavy může mít obtíže s přisátím. Asymetrické otočení hlavy k jedné straně může znesnadnit kojení v některých polohách či ztížit kojení z jednoho prsu. Z těchto důvodů mohou děti méně přibírat a mohou mít potřebu následného dokrmu umělým mlékem. Někdy to může vést i k úplnému ukončení kojení.
- Vysoký tonus svalů krční páteře – Svaly na šíji mohou být napjaté, což omezuje pohyb a vede k dalším zmíněným potížím.
- Pláč a podrážděnost – Děti s KISS syndromem bývají neklidné a plačtivé v důsledku diskomfortu a bolesti v oblasti krční páteře.
- Porucha spánku – Vzhledem k většímu nepohodlí, mohou tyto děti obtížněji usínat a hůře spát.
- Nespokojenost při oblékání a nošení – Při manipulaci s dítětem, kdy ho bereme do ruky, přenášíme a oblékáme, může být dítě nespokojené a plakat. Je to kvůli nepříjemným pocitům či bolesti v oblasti ztuhlé krční páteře při pohybu.
4 Nejčastější příčiny KISS syndromu:
Příčinou pro zvýšené napětí šíjových svalů, svalů horní krční páteře a blokád horní krční páteře, může být:
- Trauma při porodu – Napětí v oblasti krční páteře může být důsledkem obtíženého porodu, např. při použití kleští či vakuumextrakce. U císařského řezu může být příčina v manipulaci s dítětem během něj. U dlouhého či nepostupujícího porodu je dítě dlouho v jedné poloze a opět dochází k většímu zatížení krčních obratlů v postavení, které může být pro krční páteř miminka zátěžové.
- Poloha plodu v těhotenství – K šikmému krku může vést neobvyklá poloha plodu v děloze, jako je příčná poloha či vícečetné těhotenství, kdy má miminko méně místa pro volný pohyb hlavičky.
- Držení těla – Příčinou může být také dlouhodobější poloha dítěte v poloze, která není optimální. Příkladem je spaní vždy na jednom boku či s hlavou otočenou k jedné straně, krmení s hlavou otočenou na jednu stranu, delší nošení v jedné poloze, nošení ve vzpřímené pozici páteře, hodně času v autosedačce či “lehátku” atd.
- Vrozené faktory – Některé děti mohou mít přirozenou náchylnost k rozvoji tohoto syndromu.
Klíčem k úspěchu je včasné rozpoznání a brzká terapie
Doporučujeme, aby rodiče vyhledali odbornou pomoc, pokud mají i lehké podezření, že jejich dítě trpí KISS syndromem. Včasná intervence může pomoci předejít dlouhodobým problémům. Obvykle platí, že čím dříve je problém řešen, tím snáze a dříve se napraví. Poradit se můžete s pediatrem při pravidelných prohlídkách vašeho miminka. Neváhejte také navštívit dětského fyzioterapeuta.
V 8 týdnech věku by již dítě mělo být schopno na krátkou chvíli zcela symetrického držení hlavy a páteře vleže na zádech i na břiše. U dětí s KISS syndromem vidíme i při pohledu dítěte přímo vpřed často hlavu ukloněnou k jedné straně a trup zakřivený do písmene “C”. Zároveň by mělo být zdravé dítě v 8 týdnech schopno plné rotace hlavy na obě strany.
Ve 3 měsících se pak tyto schopnosti prohlubují a schopnost výdrže v symetrii se prodlužuje. V tomto věku už by plné symetrie měly být schopny všechny děti. Je to také věk, kdy pediatr nejčastěji děti, které těchto milníků nedosáhnou, posílá na fyzioterapii.
Pokud by se přetrvávající asymetrie v časném věku neřešila, většinou si ji dítě v nějaké formě nese svým pohybovým vývojem dál. Později se může projevit jako otáčení pouze přes jeden bok, opožděná či přeskočená fáze lezení po čtyřech, sešikmení ramen, vadné držení těla, skolióza, atd.
Čím dříve se poradíte s odborníkem, tím lépe
Pokud se s terapií začne včas, ideálně ihned, jakmile máte jakékoli pochybnosti, může být úleva velmi rychlá. Máte-li jakoukoli nejistotu, nečekejte pokud možno déle než do osmi týdnů věku dítěte. Většinou jsou pak první výsledky viditelné už po první terapii. Při pozdějším zahájení fyzioterapie však může být pokrok pomalejší.
Jak probíhá léčba KISS syndromu ve Fyzio světě?
Na základě rozhovoru s rodičem, pozorování a vyšetření miminka terapeut vyhodnotí, zda se jedná o KISS syndrom, tedy nefyziologickou predilekci hlavy, nebo zda jde o fyziologický vývoj. U KISS syndromu pak fyzioterapeut provádí jemné techniky pro uvolnění zvýšeného svalového napětí a zlepšení hybnosti krční páteře, nebo techniky kraniosakrální terapie. Všechny techniky jsou jemné, nebolestivé a pro dítě (pokud není hladové či unavené) jsou zpravidla příjemné. Cílem je uvolnit napjaté svaly a zlepšit pohyblivost krku a hlavy. Některé uvolňovací techniky pak učíme rodiče i na doma.
V terapii dále využíváme prvky Vojtovy reflexní lokomoce, Bobath konceptu a BPP (Bazální posturální programy) dle Čápové. Při nich navedením dítěte do určité polohy a kontaktem rukou terapeuta aktivujeme u miminka potřebné svalové skupiny, zlepšujeme stabilitu a uvolňujeme tak páteř do žádoucího napřímení a rozpohybování. Vhodné “cviky” doporučujeme provádět i doma, třeba v rámci společné hry s miminkem. Dostatek času věnujeme i ukázkám a nácviku s rodiči.
Důležitý je i správný handling, tedy vhodné způsoby otáčení, zvedání a nošení miminka. Někdy je vhodné zkontrolovat a případně pracovat také s polohou při kojení, i toto často přináší dětem úlevu a snazší nakojení.