Jizva po císařském řezu

Jakákoliv jizva, i stará, může být zdrojem různých potíží. Péče o jizvu nezahrnuje pouze každodenní péči několik týdnů po operaci. Podle dermatologů se jizva hojí 12-24 měsíců. Ze zkušností víme, že v rámci rehabilitace je nutné o ni pečovat dlouhodobě – zpočátku každý den, postupně několikrát týdně. Péče o jizvu je velmi důležitá, protože tak můžeme předejít řadě dalších potíží. 

Jizva jako časté místo omezení

Takovou jizvu si můžete představit jako místo, které neustále pracuje. Prochází všemi vrstvami kůže, podkožního vaziva, tuku a svaly. Tyto struktury se hojí jednotlivými jizvami, které jsou mezi sebou propojeny. Běžně jsou jednotlivé vrstvy vůči sobě pohyblivé a hladce po sobě kloužou. Každá jizva, která se hojí fyziologicky, má tendenci se stahovat a zvyšovat svou pevnost. Při hojení vzniká v každé vrstvě nepohyblivý kousek tkáně, který brání plynulému přenosu sil dál. Pokud jizva přiroste k hlubším strukturám, vznikají srůsty. Tyto struktury se díky tomu přestávají hýbat a ztuhlé místo (adheze) vytváří omezení, které se velmi často šíří dále tělem. Pokud se objeví pocit zvýšeného stažení jizvy, je zapotřebí ji jemným posouváním opět uvolnit, s tím Vám nejlépe poradí zkušený fyzioterapeut.

Omezenou hybnost v okolí jizvy je vhodné neustále obnovovat. Právě jizva po císařském řezu může zhoršovat funkci gynekologických orgánů a přispět k bolestivé menstruaci nebo funkční sterilitě, nebo může dokonce omezovat práci střev a způsobit zácpu. Potíže mohou být i vzdálenější od bolestí bederní a křížové oblasti po bolesti hlavy.

Riziko vzniku aktivní jizvy po porodu císařským řezem

Hojení jizvy probíhá v několika fázích, každá fáze vyžaduje svůj čas, proto se další těhotenství po porodu císařským řezem doporučuje po 12-24 měsících. Za tu dobu je už jizva na děloze plně zhojena. Pokud tahové síly okolí převažují nad tahovou silou jizvy, např. chybným přetěžováním ještě nedohojeného přímého břišního svalu a břišní fascie, dochází k trhlinkám uvnitř rány a vzniká riziko vzniku aktivní jizvy. Aktivní jizva je typicky vystouplá a červeně zabarvená. Větší tah na dosud nezhojenou jizvu také způsobí zvedání těžkých břemen, držení těla v záklonu, dlouhohodobý stoj (např. při vaření, žehlení). Vhodné není ani přetěžovat břicho dlouhotrvajícím objemovým zatížením podbřišku např. plným močovým měchýřem nebo nevyprázdněným tlustým střevem.

Jak poznat, že je jizva problémová?

• je bolestivá
• je méně odolná na mechanické podněty, tzn. občas v ní tahá
• má výraznější barvu než její okolí – nejčastěji červená nebo narůžovělá
• je vtažená, nebo naopak vystouplá
• občas svědí
• neradi se jí dotýkáme
• není volně pohyblivá a v určitých místech její pohyb vázne

Oproti tomu normálně zhojená jizva

• je jemná a hladká
• je světlá a splývá s okolím
• nesvědí
• nepřesahuje úroveň kůže
• často ani člověk neví o tom, že jí má

Co může jizva způsobovat

• změnu dechu 
• bolesti hlavy 
• bolesti krku 
• bolesti zad
• bolesti dolních končetin
• hypertonus m. rectus abdominis, a tím pádem i diastázu
• zácpu
• srůsty (mohou také komplikovat další operační přístup do břišní dutiny)
• bolestivou menstruaci
• bolesti při pohlavním styku
• intermenstruační krvácení či špinění
• funkční sterilitu
• chronické pánevní bolesti
• stresovou inkontinenci
• sestup pánevních orgánů

Nikdy není pozdě začít o jizvu pečovat

U nás v rámci fyzioterapie obecně péči o jizvu přikládáme velkou důležitost. Je to pro nás jakási příprava terénu před dalšími postupy fyzioterapie (mobilizací, manipulací, uvolňovacími technikami, cvičením atd.). Nikdy není pozdě o jizvu začít pečovat, i když je roky stará. Čím je ale jizva starší, tím více během péče musíme do hloubky. Našim cílem je oddělit jednotlivé vrstvy od sebe a znovu obnovit jejich vzájemnou pohyblivost a pružnost.

Naslouchat a citlivě pomoci

Pro některé maminky po traumatickém porodu císařským řezem jizva představuje nepříjemnou oblast, které se nerady dotýkají. Zpočátku tedy musíme ženu citlivě naučit, jak se jizvy dotýkat. Díky tomu se jim snáze podaří vyrovnat se s komplikacemi, které s sebou porod nesl. Příkladem je akutní císařský řez při nepostupujícím porodu, ačkoliv maminka toužila rodit přirozeně. Jizva po císařském řezu představuje místo, kterým jejich dítě přišlo na svět, proto si zaslouží úctu a přijetí. Pečujte o svou jizvu s láskou a radostí a mějte ji rády!

Často jde ruku v ruce s tuhostí jizvy i napětí břicha kolem jednotlivých orgánů. Pokud toto napětí přetrvává, mění se i dechový stereotyp. Bránice jako hlavní dýchací sval nechce do tohoto zvýšeného napětí dále dýchat a upřednostňuje se horní typ dýchání, který pak dále přetěžuje svaly hlavy a krku. Další funkcí bránice je stabilizace celého trupu a prevence chronických vertebrogenních potíží. I z dlouhodobého hlediska je tedy výhodnější pro celý trup dýchat pomocí bránice.

Vaše nejčastější otázky

Dochází při císařském řezu k přetnutí přímých břišních svalů? 

Ne. Během porodu císařským řezem se přímé břišní svaly rozevírají v linea alba, aby nedošlo k jejich zbytečné traumatizaci a případnému zdroji následných potíží. Do této oblasti se ale upínají všechny ploché svaly břicha, proto je důležité ji nechat dostatečně zahojit a předejít tak vzniku diastázy.

Proč po císařském řezu cítím tahavou bolest v levém podbřišku? 

Každou bolest je nutné pečlivě vyšetřit a najít její příčinu. Příčin může být mnoho. Většinou je ale způsobena tím, že lékaři, aby předešli vzniku pooperačních kýl ukotvují pevné šití fascií nalevo, které pak může v levém podbřišku bolet. Může pomoci cílená fyzioterapie.

Mohu po prvním porodu císařským řezem rodit ještě přirozeně?

Ano, přirozený porod je možný, ale za určitých okolností. Rozhodnutí je vždy na porodníkovi. Každopádně další těhotenství je dobré plánovat nejdříve za 12 měsíců, kdy už je jizva plně zhojena. Rozhodující je šířka jizvy na děloze, kterou lékař zjistí na ultrazvukovém vyšetření. Neměla by být menší než 2mm. Velmi důležité je také jestli ženu jizva nebolí. Hmotnostní odhad plodu a důvod, proč byl minulý porod veden císařským řezem, je také při rozhodování zásadní. Pokud toužíte po dalším porodu přirozeně, je vhodné dostatečně v předstihu navštívit fyzioterapieuta, aby Vám poradil, jak správně o jizvu pečovat. Podpoříte tím pružné zhojení všech struktur.

Nehrozí při přirozeném porodu poranění pánevního dna a z toho vyplývající inkontinence a sexuální dysfunkce?

Podle vědeckých studií je nejzásadnější rizikový faktor pro vznik dysfunkce svalů pánevního dna samotné těhotenství, které je velkou zátěží pro tyto struktury. Tedy i maminkám po císařském řezu hrozí stejné riziko vzniku inkontinence a sexuální dysfunkce. Správné fungování svalů zde navíc ovlivňuje ještě jizva. Velmi důležitá je proto včasná a cílená rehabilitace svalů pánevního dna již před těhotenstvím.

Proč dělá jizva tak často problémy?

Důvodů, proč může jizva dělat problémy je mnoho a řadu z nich nejsme jako zdravotníci schopni ovlivnit. Velmi záleží na kvalitě hojivé reakce Vašeho těla, tedy na tom, jakým způsobem jizvu zahojí. Jizva by v prvních týdnech po operaci neměla být mechanicky namáhána nevhodnou pracovní pozicí, ani přílišným napětím svalů např. při cvičení nebo kašli. Konečnou podobu jizvy může určovat i to, jestli jste byla v prvních týdnech po operaci ve stresu. Další důležité faktory jsou, jestli je Vaše tělo obecně náchylné k tvorbě srůstů a zda nastaly v průběhu léčby zánětlivé komplikace.

Pokud máte pochyby ohledně své jizvy, doporučujeme Vám navštívit fyzioterapeuta, specializovaného na oblast břicha a gynekologii. Ten pracuje s jizvami často a má cenné zkušenosti. Pomůže Vám nejlépe zhodnotit, jestli je jizva problémová a naučí Vás, jak ji uvolnit. Nikdy není pozdě o jizvu začít pečovat.