Diastáza (rozestup) břišních svalů v těhotenství a po porodu
Diastáza v těhotenství
Více místa pro miminko
Přímé břišní svaly jsou po dobu těhotenství vypojeny ze svého obvyklého fungování, proto vzniká diastáza (rozestup) břišních svalů. Diastáza je během těhotenství fyziologický (přirozený) jev, kdy se rozestupují všechny svaly břišní stěny v místě linea alba. Linea alba je vazivo, které spojuje levou a pravou stranu přímého břišního svalu. V důsledku zvyšování nitrobřišního tlaku při růstu dělohy se levá a pravá strana rozestoupí a vznikne mezi nimi mezera, kterou se obsah břišní dutiny vyklenuje ven. Projevuje se jako typická stříška táhnoucí se středem břicha vzhůru. Tento rozestup má za cíl vytvořit prostor v dutině břišní pro rostoucí miminko. Po porodu by se břicho mělo vrátit do původního stavu, ale pokud je vazivo a svalstvo břicha oslabené a nedokáže to, je potřeba problém řešit fyzioterapií.
Podpora břicha pomocí šátku
U žen, které mají volnější vazivo a tenkou svalovinu trupu, bývá diastáza výrazná už v těhotenství. K zajištění vnějšího podpory břicha doporučujeme maminkám balit břicho do šátku, který volné vazivo zpevní z vnějšku. Vhodný je šátek z nepružného materiálu bez příměsi elastanu – bavlna, len nebo konopí. Šátkování břicha snižuje také poporodní bolesti při zavinování dělohy a pomáhá snazší vertikalizaci. V pozdějším období pomáhá jako prevence vzniku bolestí zad.
Pomůže dotek a cvičení
V rámci fyzioterapie také zařazujeme hlazení břicha ke střední linii a mírně přes ni, což pomůže natonizovat oblast břicha a postupně zpevnit vazy. Už v těhotenství zapojujeme šetrné cvičení šikmých břišních svalů podle DNS, které usnadní svalům břicha rychlejší návrat do původního stavu. Rozhodně nedoporučuji posilovat přímé břišní svalstvo, čímž se rozestup spíše zvětší!
Poporodní diastáza
Komplikace pro celé tělo
Po porodu se všechny struktury vrací na své původní místo. Pokud nebyly svaly a fascie břicha na těhotenství připraveny, vzniká po porodu diastáza nebo povolení břišní stěny. Diastáza není pouze estetický problém. Narušuje funkci hlubokého stabilizačního systému páteře (HSSP), což vede postupně k bolestem páteře a přetěžování kloubů končetin.
Součástí HSSP je bránice, pánevní dno, hluboké svaly břicha a páteře, které jsou si vzájemně oporou. Společně ohraničují dutinu břišní a zajišťují stabilitu páteře a správné fungování svalových řetězců celého těla. Pokud není díky diastáze dostatečně stabilní střed těla (core), trpí záda i svaly a klouby končetin. V kloubech postupně dochází k přetížení a bolestem (bolesti ramen, omezení kyčlí, atd.).
Diastáza břišních svalů představuje funkční problém, který ovlivní i vzdálenější části těla. Problémy často nacházíme ve špatné stabilitě nohy, v řetězení stažených svalových vláken, tzv. trigger pointů, v blokádách kloubů končetin i páteře. Břišní stěna netvoří dostatečnou oporu pro vnitřní orgány, proto se také často setkáváme se zažívacími problémy, problémy s peristaltikou střev a se stresovou inkontinencí.
Řešte diastázu včas, než si tělo na chybu zvykne
Čím dříve po porodu klientka přichází na fyzioterapii, tím lépe. Břišní stěna se totiž stahuje zpět k sobě i díky hormonu oxytocinu (vyvolává kontrakce dělohy při porodu a podporuje laktaci při kojení). Pokud tedy zahájíme fyzioterapii včas, nestihne se zafixovat v nesprávném postavení. Aktivita fascií břicha (vč. hlubokého m. transversus abdominis, který je z větší části složen z fascií) není vědomě řízena centrálním nervovým systémem (CNS) a bez vhodné fyzioterapie tuto funkci velmi rychle přebírá přímý břišní sval (m. rectus abdominis). Přímý břišní sval je tedy přetížený, oproti tomu ostatní svaly břicha jsou oslabené.
Pozor na prohnutí bederní páteře
V těhotenství se často mění postavení pánve a bederní páteře za vzniku hyperlordózy (výrazné prohnutí bederní páteře vpřed), což s sebou nese větší nároky právě na svaly a fascie břicha. Toto postavení může být jednou z příčin vzniku poporodní diastázy. Je důležité si uvědomit, že i dlouhodobé šátkování dítěte po porodu zvětšuje hyperlordózu, proto doporučujeme šátkovat dítě pouze na nezbytně nutnou dobu. Při fyzioterapii po porodu se snažíme prohnutí bederní páteře předcházet cvičením a úpravou pohybových stereotypů.
Větší riziko vzniku diastázy je u žen s:
- dlouhodobě nedostatečnou pohybovou aktivitou,
- vyšším věkem prvního těhotenství (nad 35 let),
- rychlým nárůstem hmotnosti během těhotenství,
- opakovanými porody, zejména pokud následují v krátké době po sobě,
- povolenou břišní stěnou již před otěhotněním,
- mnohočetným těhotenstvím,
- skoliózou,
- vadným postavením pánve a páteře,
- dlouhodobým užíváním antikoncepce před těhotenstvím, která zvyšuje volnost vaziva.
Nejčastější otázky:
Jak zjistím, že mám diastázu?
Nejjednodušší způsob je vleže na zádech, kdy aktivně zvednete hlavu. Prsty hmatáte oddálení přímého břišního svalu nad pupkem nebo pod ním. Skutečně ucítíte, jak se přímé břišní svaly rozestoupí. Za signifikantní se považuje mezera mezi svaly větší než dva prsty. U menšího rozestupu je velká šance, že se časem upraví sám.
Diastázu lze poznat i tak, že vleže na zádech zvednete natažené dolní končetiny asi 20 cm nad podložku. V místě nad pupkem se objeví typická “stříška”.
Pokud si nejste jistí, jestli se diastáza týká i Vás, doporučujeme navštívit fyzioterapeuta, který Vám s diagnostikou jistě pomůže.
Proč vzniká diastáza?
Diastáza je komplexní porucha svalů břišní stěny a fascií (vazivové obaly svalů a orgánů). Svaly i fascie jsou tvořeny svazky vláken, a aby nedošlo k jejich oslabení až atrofii, potřebují dostatečný pohyb. Pokud se jim ho dostává, váží na sebe vodu, která zajišťuje jejich pružnost. Svou pružnost pak ztrácí s věkem, nečinností nebo nesprávnou životosprávou. O oblasti břicha to platí dvojnásob.
Jak se dá diastáza řešit?
S řešením diastázy Vám pomůže zkušený fyzioterapeut. Po porodu ale doporučujeme navštívit fyzioterapii vždy, abychom případný rozestup mohli řešit co nejdříve. Nejčastěji využíváme viscerální (orgánovou) masáž, facilitační techniky, dechová cvičení zaměřená na aktivaci bráničního dechu, zapojování pánevního dna a aktivní cvičení dle dynamické neuromuskulární facilitace (DNS). Našim hlavním cílem je, aby klienti s diastázou byli schopni si ji sami vyhledat. Během cvičení prsty kontrolují rozestup břišních svalů, který by se neměl zvětšovat, ale naopak. Díky tomu jsou klienti schopni zhodnotit, zda je cvičení pro ně vhodné či nikoliv. Nejdůležitější je komplexní zapojení břišních svalů v rámci HSSP. Posilování přímých břišních svalů rozhodně nedoporučujeme!
Dá se diastáza řešit operativně?
Operační řešení diastázy se provádí v rámci tzv. abdominoplastiky. Při této operaci se odstraňuje nadbytek kůže po porodu, nebo po redukci váhy. V případě přítomnosti diastázy se sešijí přímé břišní svaly zpět k sobě. Samotné sešití ale neřeší nefunkční svaly břicha, takže tento výkon je často neefektivní. Podle plastických chirurgů se navíc jedná o nejrizikovější výkon ze všech výkonů estetické chirurgie, protože s sebou nese řadu operačních rizik. Tento operační zákrok může vést nejen k velmi velké jizvě v oblasti podbřišku (až 40cm), ale někdy také k tvarové deformitě břišní stěny. Pokud není přítomná kýla nebo nadbytek kůže a tukové tkáně, je metodou první volby fyzioterapie.
U koho se může diastáza ještě vyskytnout?
Termín diastáza zná většina žen v souvislosti s poporodním obdobím. Diastáza ale není problém jen žen. Může postihnout všechny jedince bez rozdílu věku a pohlaví.
Novorozenci a malé děti
Diastázu nacházíme častěji u předčasně narozených dětí. U novorozenců je běžná a do roka většinou sama vymizí, pokud jedinec projde správným vývojem – tzn. přetáčí se ze zad na břicho a zpět, vertikalizuje se do kleku na čtyřech, leze, staví se postupně na nohy a začíná chodit. Přímý břišní sval (m. rectus abdominis) získává svou funkčnost během prvních tří měsíců života, což se projeví vleže na zádech sklopením pánve a zvednutím dolních končetin nad podložku. Pokud ale dítě není schopné ve třech měsících aktivně měnit polohu ve smyslu symetrie a asymetrie trupu, je nutné co nejdříve zahájit rehabilitaci. Ideální je v tomto případě Vojtova metoda, která pomůže nastartovat aktivitu šikmých břišních řetězců a příčného břišního svalu a tím pomůže terapeuticky ovlivnit diastázu. Vojtova metoda může pomoci nejvýrazněji do jednoho roku věku dítěte.
U starších dětí s přetrvávající diastázou (např. s vadným držením těla, dětskou mozkovou obrnou) využíváme vědomé zapojování břišních svalů, kineziotaping, dechová cvičení, korekci správného držení těla vsedě, stoji a při chůzi.
U jedinců s vývojovými vadami
Nejčastěji diastázu nacházíme u vývojových vad hrudníku (vpáčený nebo ptačí hrudník) nebo u klientů se skoliózou.
Pooperační stavy v dutině břišní
Ohroženi nejsou jen klienti po laparotomii (většinou jedna velká jizva na břiše), ale velmi často i po laparoskopii (několik malých jizev na břiše). Do této skupiny patří i klientky, které rodily císařským řezem. U nich se většinou diastáza vyskytuje v okolí jizvy nad sponou stydkou, a je důsledkem operačního řezu a nesprávné nebo žádné poporodní rehabilitace. Pooperační rehabilitace by měla obsahovat především instruktáž v péči o jizvu/jizvy.
Sportovci
U sportovců se jedná o nesprávné zapojování nitrobřišního tlaku během cvičení, zvedání těžkých činek nebo předmětů, ale i při nevhodné manipulaci s nimi. Diastáza narušuje funkci HSSP (viz výše), což častěji způsobuje bolesti pohybového aparátu. Pokud jedinec není schopen při cvičení nesprávné držení těla aktivně změnit, břišní stěna tedy netvoří dostatečnou oporu pro bederní a pánevní oblast, vzniká svalová dysbalance (porucha HSSP). Důsledkem toho dochází k přetěžování už tak přetížených struktur, což mimo diastázy může vést k častějším zraněním, bolestem zad a kloubů nebo ke vzniku hernie (kýly).
Obézní jedinci
Nadměrná hmotnost klade na tělo zvýšené nároky, prohlubuje se vadné držení těla s hyperlordózou bederní páteře, kyfózou (vyhrbením) hrudní páteře a předsunem hlavy a ramen. Tento stav je doporvázen zhoršenou funkcí bránice a oslabením pánevního dna (viz výše). Změna životosprávy může ovlivnit nejen úbytek tukové tkáně, ale i zlepšit proces regenerace tkání a kvalitu vaziva.
