Císařský řez – návod pro maminky jak postupovat

Císařem končí čtvrtina všech porodů

Císařský řez je vcelku často prováděná břišní operace. V ČR skončí císařským řezem cca čtvrtina všech porodů. Důvodů pro jeho provedení je velké množství. Buď je to zdravotní stav těhotné ženy, miminka, nebo je miminko v poloze, která je nevhodná pro porod přirozenou cestou. Dále jsou to vícečetná těhotenství. Císařský řez by neměl být prováděn pouze z důvodu, že se maminka bojí přirozeného porodu. Jedná se totiž o operaci, která s sebou nese i rizika, stejně jako jiné břišní operace, a rekonvalescence je oproti vaginálnímu porodu obtížnější. I pro miminko přináší porod přirozenou cestou více výhod.

Rady a tipy jak dobře zvládnout porod císařem

Když už ale k císařskému řezu musí dojít, je dobré se na operaci připravit už předem. V článku najdete praktické rady, jak postupovat před porodem, po porodu, v šestinedělí a po ukončeném šestinedělí. Pokud máte pochybnosti, jestli se tělo dobře hojí, doporučujeme konzultovat stav s gynekologem nebo fyzioterapeutem (před ukončením šestinedělí je vhodné mít souhlas gynekologa s fyzioterapií).

Co dělat už v porodnici

1. Bonding. Pokud je to možné, domluvte si v porodnici možnost bondingu s otcem miminka ihned po operaci a případně zvažte nadstandardní pokoj, kde tatínek může pomáhat s péčí o miminko, a nemusí dojít k separaci novorozence.
2. Prevence srůstů. Pokud je císařský řez plánovaný, poraďte se se svým operatérem ohledně možnosti využití přípravku používaném proti vzniku srůstů v břišní dutině. Přípravek se aplikuje přímo při operaci, jedná se buď o gel, nebo o prášek podobný práškové želatině. Obvykle tyto preparáty nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou a klientka si je musí uhradit sama, stojí okolo 3 tisíc korun. Jsou ale dobrou prevencí. Vznik srůstů mezi orgány může totiž znepříjemnit další život a způsobit obtíže, jako například bolesti břicha, zad, trávicí potíže a další. Srůsty u tohoto typu operací vznikají v četnosti okolo 60%.
3. Uvolnění jizvy dechem. Ihned po probuzení, resp. převozu na pokoj, věnujte pozornost svému dechu. Zkuste jemně a pomalu dýchat do břicha (brániční dech), můžete si přitom položit ruku na operační ránu, kde je krytí. Toto dýchání provádějte v prvních dvou dnech často, ideálně si vzpomeňte každou hodinu a proveďte 5-10 vědomých pomalých hlubokých nádechů až směrem k jizvě. Toto je způsob, jak lze také předejít vzniku srůstů.
4. Uvolnění břicha pomocí rukou. Následně jako prevenci srůstů můžete položit své dlaně na břicho a velmi jemně jimi třást. Podobně fungují i drobné pohyby koleny do stran, kdy dolní končetiny máte pokrčené, opřené ploskami o podložku. 
5. Rychle zpátky na nohy. Co nejdříve se pokuste vstát, vždy s pomocí personálu nemocnice. Často se totiž může objevit pokles tlaku a závrať až omdlení, proto to zpočátku nezkoušejte sama. Včasná chůze je opět prevencí vzniku srůstů a celkově zlepšuje regeneraci po operaci a funguje jako prevence komplikací.
6. Průtok krve v lýtkách. V prvních dnech vleže hýbejte kotníky směrem do propínání špiček a zpět, opět několikrát za den, ideálně každou hodinu, cca půl minuty. Pohyby by měly být vcelku rychlé – po jedné vteřině špičky propnout, přitáhnout. Jedná se o cévní cviky na podporu návratu žilní krve, což je prevence vzniku tromboebolické nemoci.
7. Nechte si poradit s kojením. Po císařském řezu, zejména při plánovaném, může nástup laktace trvat 3 dny i déle, proto si najděte s předstihem i laktační poradkyni, v případě, že o kojení stojíte.
8. Fixace jizvy. Při kašli, smíchu či kýchání si jizvu přidržuje (fixujte) rukou. 
9. Vstávejte přes bok. Do sedu vstávejte přes bok, stejně jako jste to dělala v těhotenství. Vaše břišní svaly zatím potřebují co nejméně námahy. Takto vstávejte celé šestinedělí, případně i déle.
10. Pánevní dno. Začněte s cvičením pánevního dna, jakmile nebudete mít močový katetr. Stáčí, když vleže zpočátku 5-10x na několik vteřin (1-3s) stisknete svěrače a lehce je vtáhnete dovnitř. Pozor hýžďové svaly a svaly dolních končetin musí zůstat relaxované! Během následujících týdnů zkoušejte aktivitu svalů udržet déle, postupně až 10s a opakovat tuto desetisekundovou kontrakci 10x za sebou. Cvičení je vhodné dělat několikrát za den (3-5x).
11. Jizvu často sprchujte a větrejte.

Co dělat v průběhu šestinedělí a čemu je vhodné se vyhýbat

Po vyndání stehů se začněte starat o jizvu. Detailní informace o jizvě po císařském řezu najdete v článku Jizva po císařském řezu

1. Jizva je důležitá. Práce s jizvou může být zejména zpočátku nepříjemná, rozhodně by ale neměla bolet. Pro zaučení a kontrolu jizvy je ideální návštěva fyzioterapeuta, který Vám vše vysvětlí a naučí Vás, jak s jizvou správně pracovat. Jizva „vyzrává“ přibližně rok a péče o ni by měla být dlouhodobá, nejdůležitější je však v prvních týdnech, kdy by měla být masáž prováděna ideálně každý den. Jizva potřebuje různou péči v období těsně po vyndání stehů, nebo například 3 měsíce po porodu. Techniku by měl volit Váš fyzioterapeut a učit Vás, jak s jizvou pracovat efektivně doma.
2. Šetřete se. Celé šestinedělí se vyhýbejte zvedání těžších břemen než je váha Vašeho miminka. 
3. Vstávejte přes bok. Celé šestinedělí pokračujte se vstáváním z lehu přes bok a vyhýbejte se větší aktivitě břišních svalů.
4. Polohování na břiše. Lehejte si na břicho, můžete si břicho podložit polštářem, aby Vám bylo pohodlněji. Na břiše ležte denně, začněte pár minutami, dopracujte se cca ke čtvrt hodině. Leh na břiše pomáhá zavinování dělohy a bříška a také zlepšuje peristaltiku střev.
5. Vhodné oblečení. Noste spíše volné oblečení a takové spodní prádlo, které nebude jizvu dráždit zevně.
6. Šetřete záda při kojení. Nechte si poradit s pozicemi na kojení, abyste si nedráždila jizvu a nebolela Vás záda. Ideální je naučit se kojit vleže na boku.
7. Chůze je dobrý způsob aktivity. Začněte však pozvolna a menší trasy, zpočátku Vás může jizva táhnout či nutit lehce se ohýbat do předklonu. Nepřemáhejte se. Začínejte s pohybem pozvolna. 
8. Podpora břicha tejpem. Je možné použít břišní podpůrný pás či tejpy aplikované fyzioterapeutem, aby bříško zpočátku mělo podporu. Pokud se ale cítíte dobře, není to nutné. Podpůrné pásy však není vhodné nosit celý den. Použití se doporučuje spíše při vyšší fyzické zátěži, např. procházky, úklid atp. 
9. S čím počkat až po šestinedělí. Koupání ve vaně či plavání v bazénu je vhodné až po šestinedělí, stejně tak pohlavní styk.

Rady a tipy jak postupovat po šestinedělí

1. Nechte se zkontrolovat fyzioterapeutem. Vaše tělo prošlo náročným obdobím. Fyzioterapeut Vám uvolní přetížená místa, zkontroluje jizvu, pomůže najít vhodné cviky a techniky, které vrátí Vaše tělo zpět do plné kondice. Pro návštěvu fyzioterapeuta po ukončeném šestinedělí nepotřebujete lékařské doporučení. Před ukončeným šestinedělím je vhodné mít alespoň telefonický souhlas gynekologa se zahájením fyzioterapie.
2. Postupně do zátěže. Pokud se cítíte dobře a proběhla kontrola u gynekologa po šestinedělí, kde bylo vše v pořádku, můžete začít být více aktivní. Vhodné jsou delší procházky (s kočárkem i bez) i svižným tempem, či v terénu. Vždy záleží, v jaké kondici byla žena před porodem a zda byla zvyklá na pohybovou aktivitu i v těhotenství.
3. Cviky na pánevní dno a diastázu. Můžete začít pozvolna s cvičením doma, nebo docházet na vedená skupinová cvičení určená pro ženy po porodu, zaměřená na cvičení pánevního dna či cvičení při rozestupu břišních svalů (diastáze). Vhodné je zátěž zvyšovat postupně a vždy respektovat limity Vašeho těla. Pokud se při cvičení objeví bolest břicha či jizvy, snižte intenzitu, dobu cvičení, nebo s cvičením ještě vyčkejte a spíše zkuste zařadit více pohybu přes den a více chůze.
4. Opatrně přidat sílu. Po cca 2-3 měsících můžete začít s cvičením typu jemná jóga, či lehčí posilování s vlastním tělem a postupně opět zátěž navyšovat dle Vašeho aktuálního stavu. Je vhodné poradit se s fyzioterapeutem, který je schopen zhodnotit Váš celkový stav i stav jizvy, či dobrým trenérem ve fitness centru. Postupně je vhodné i plavání, jízda na kole a podobné aktivity.
5. 3 měsíce ne skoky a otřesy. Všeobecně lze doporučit, že je vhodné vynechat zatím skoky, velké otřesy a zvedání těžkých vah, a to minimálně 3 měsíce po porodu.
6. Plná zátěž až po 3 měsících. Pilates či odporový trénink v posilovně není také vhodné dělat dříve než 3 měsíce po porodu. Stejně tak sporty jako tenis a golf, kde jsou obsaženy švihové pohyby. Běh a sporty, při kterých je více otřesů dělejte také nejdříve po 3 měsících, až jakmile se cítíte dobře zotavena.
7. Jizva „vyzrává“ až rok. Po císařském řezu se doporučuje s dalším otěhotněním počkat alespoň jeden rok, kvůli „vyzrávání“ jizvy.

Ve Fyzio světě máme tým zkušených fyzioterapeutů. Rádi Vám zkontrolujeme jizvu a naučíme Vás o ni pečovat. Zhodnotíme aktuální stav Vašeho těla a doporučíme vhodné cvičení.