Bolestivý bod ve svalu (trigger point)

Co je Trigger point?

Trigger point (dále již TrP) je zjednodušeně stažené svalové vlákno. TrP je popsán jako zvýšeně drážděný bod ve svalu spojený s ohraničeným bolestivým uzlíkem uvnitř tuhého svalového snopce. Může být spontánně bolestivý, nebo bolestivý pouze při stlačení. Jeho kompresí dojde k vyvolání charakteristických příznaků, které se mohou projevovat v místě tlaku, nebo v místech různě vzdálených. Například některé TrPs ve svalech krku vyzařují při stlačení bolest do čela. Tuto bolest klient reálně vnímá jako bolest hlavy, aniž by věděl, že je ve skutečnosti zdroj bolesti ve svalech krku. Při rychlém přebrnknutí TrP vyvoláme lokální svalový záškub a bolest. Klientem je často bolest rozpoznána, jako ta, kvůli které vyhledal ošetření (pain recognition). Sval se staženými vlákny vykazuje větší dráždivost, horší schopnost relaxace a snadněji se přetíží. Svaly s TrPs mají významně omezenou regenerační kapacitu. 

8 důvodů proč trigger point vzniká

1. Kompenzace chybného držení těla: Typickým příkladem může být sedavé zaměstnání. Při dlouhém sezení (práce u PC, řidiči, studenti) některé svaly postupně ochabují, jiné jsou pod větší zátěží. Aby mozek nemusel použít přetížené svaly jako celek, stahuje pouze jejich části – jednotlivá svalová vlákna. Tím vzniká trigger point s jeho typickou bolestí. Jednotlivé TrPs často tvoří funkčně propojené řetězce. Tělo se tak snaží adaptovat na nepřirozeně dlouhý sed. 
2. Kompenzace zatížení u sportovce: Příkladem je člověk, který si v posilovně vytrénuje svaly hrudníku a předního ramene více, než svaly mezi lopatkami. Tělo následně reaguje vytvořením TrPs ve slabších svalech, aby udrželo správné postavení v kloubech. Vznikem TrPs a svalového napětí tělo kompenzuje i typicky jednostranné sportovní zatížení (tenis, hokej, volejbal, golf, atd.).
3. Kompenzace hypermobility: Mozek pomocí svalového napětí a TrPs v tomto případě vytváří stabilitu v pohybovém systému. Hypermobilní člověk má totiž měkké vazivo, a proto se potřebuje více opřít o svalovou aktivitu (především při dlouhém stání nebo sezení). Práce s TrPs je u hypermobility velmi specifická, rozhodně se nevyplácí svalové napětí plošně výrazně povolovat. Může pak dojít ke zhoršení stavu. Typickým příkladem je člověk 3 dny “rozlámaný” po masáži. U hypermobility je třeba pečlivě zvážit, které TrPs můžeme bezpečně povolit.
4. Ochranná funkce: Na bolest tělo reaguje zvýšením svalového napětí. Například u sportovce fotbalisty, kdy dojde k poranění kolene, vzniká typický vzorec TrPs v okolních svalech. Tělo si v podstatě pomocí TrPs vytváří vlastní “dlahu”, aby měl kloub klid pro zhojení. Podobná situace nastává v případě zranění svalů, úponů, po zánětech, úrazech a operacích.
5. Reakce na aktivní jizvu: Velmi často se stává, že jizva, která není zcela správně zhojena (má např. omezenou posunlivost, tahá nebo pálí při doteku), kolem sebe vytváří řetězce stažených svalových vláken. Pokud máte podezření, že některá vaše jizva není zcela v pořádku, vyplatí se nechat si ji zkontrolovat fyzioterapeutem. Typicky problémové jsou jizvy po operaci slepého střeva, po laparoskopii břicha a po císařském řezu. 
6. TrPs jako reakce na stav vnitřních orgánů: Při problémech s vnitřními orgány (např.: bolestech žaludku, gynekologických obtížích) dochází reflexně ke vzniku TrPs ve svalech. Každý orgán je schopen vytvořit typický vzorec napětí. Například bolesti žaludku mohou vytvořit TrPs ve svalech levého ramene a lopatky.
7. Psychika: Při psychické zátěži vznikají TrPs v typických svalech. Jedná se především o žvýkací svaly, trapézové svaly krku, dýchací svaly a svaly pánevního dna.
8. Důvody revmatické a imunologické: Poslední skupina zahrnuje komplikovanější diagnózy, spojené s imunitní reakcí. Příkladem může být revmatoidní artritida. 

Trigger point není vždy špatný. Je správné nejdříve řešit důvody, proč vznikl, a až následně TrP povolit. Opačný postup může stav i horšit.

Jak uvolnit trigger pointy?

K uvolnění stažených svalových vláken využíváme různé techniky. Některé může klient použít i doma, jiné provádí pouze lékař nebo fyzioterapeut. 

1. Tlaková masáž: Tato metoda je vysoce účinná, ale jen v případě správného technického provedení. Po zaučení fyzioterapeutem se hodí na domácí autoterapii.
2. Válcování: Méně specifický postup. Výhodou je ošetření i vazivové tkáně a fascií. Vhodná varianta pro sportovce. Více informací najdete v článku Strečink a válcování. 
3. Neurofyziologické techniky: Například postizometrická relaxace, excentrická svalová kontrakce nebo reciproční inhibice. Techniky jsou komplikovanější na provedení. Po zaučení fyzioterapeutem vhodné na doma.
4. Rázová vlna: Vysoká účinnost, dlouhodobý efekt, zlepšení prokrvení, zlepšení kvality tkáně. Provádí lékař nebo fyzioterapeut. Obvyklý počet aplikací 3x až 5x v týdenních rozestupech. Více informací naleznete v článku.
5. Suchá jehla: Podle studií nejúčinnější technika na uvolnění TrP. Velmi specifická a lokalizovaná na konkrétní sval, provádí lékař nebo fyzioterapeut. 
6. Kineziotape: Funguje dobře jako podpora léčby. Prodlužuje efekt uvolnění. Více v článku Kdy a proč tejpovat. 

Máte podezření, že Vaši bolest způsobuje trigger point ve svalu? Nechte si vysvětlit od fyzioterapeuta, jak postupovat při uvolnění napětí, aby došlo k trvalé úlevě od bolesti. Ve Fyzio světě s trigger pointy pracujeme denně, rádi Vám pomůžeme.