7 nejčastějších příčin bolestí kolene
Kolenní kloub je největším kloubním spojením v těle. Zároveň je značně namáhanou částí, která má nenahraditelnou funkci při pohybu – chůzi, běhu, skoku atd. To ho ale také řadí mezi nejvíce zranitelné klouby. Nejlepším způsobem, jak předejít bolesti kolena, je jednoznačně prevence. Zahrnuje jednak vyrovnané a přiměřené zatížení kloubu, pravidelná cvičení na posílení okolních svalů, kompenzační cvičeni na minimalizaci vzniku svalových dysbalancí, vyváženou stravu či přiměřenou váhu těla.
S bolestmi kolenních kloubů se setkáváme v každém věku. U mladých lidí jsou častým důsledkem úrazu. U vrcholových sportovců se na bolestech podepisují velké tréninkové dávky a přetěžování, a pro starší populaci jsou typické bolesti pramenící z postupných strukturálních změn vlivem opotřebení. Dnes si představíme 7 nejčastějších důvodů, které mohou stát i za bolestmi Vašeho kolene. Vyskytují se napříč různými věkovými kategoriemi a jsou velice dobře řešitelné včasnou prevencí a kompenzací. Fyzioterapie je zároveň jednou z hlavních cest, která vede k jejich vyléčení a výrazně snižuje riziko jich opakované recidivy.
1. Poranění menisku
Menisky si můžeme představit jako vazivové poloměsíčité ploténky, které tlumí nárazy a pomáhají stabilizovat kolenní kloub. Nejčastější mechanismus poranění menisků způsobuje pohyb, při kterém člověk rychle otáčí částí nohy nad kolenem, přičemž spodní část zůstane nehybně stát, příkladem je pád při lyžování. Jiným mechanismem ,mimo úraz, je nadměrná dlouhodobá fyzická zátěž, příkladem je intenzivní dřepování s vyšší váhou. Výsledkem může být natrhnutí nebo odtržení části menisku. Komplikací při poranění je pak volný kousek menisku, který může v koleni překážet a blokovat pohyb. Poranění menisku s vysokou pravděpodobností odhalí speciální testy, které provádí ortoped, případně fyzioterapeut.
Jak poznám poranění menisku?
- Bolest na straně nebo v centru kolene
- Lupnutí a pocit „vyskočení“ nebo bloku kolene
- Otok, koleno nelze zcela ohnout
- Pocity nestability a nejistoty při pohybu
- Typická je ostrá bolest vyvolaná rotačním pohybem (zavadím špičkou nohy)
- Bolest kolene v hlubokém dřepu, nebo v tureckém sedu
- Koleno s poraněným meniskem často po zátěži opakovaně oteče
Léčba poranění menisků ve Fyzio světě
Pokud je meniskus výrazně poškozený je ortopedem doporučena operace. Naprostá většina případů poranění menisku se řeší artroskopicky, kdy se přes 2 malé jizvy ošetří celý kloub. Chirurgická léčba spočívá v sešití nebo v odstranění části nebo celého poškozeného menisku a očištění poškozené chrupavky. Strategii léčby volí lékař na základě velikosti poranění, možnosti pohybu, intenzity bolesti, věku pacienta či míře sportovní aktivity, na kterou je pacient zvyklý. Práce fyzioterapeuta přichází na řadu ihned po operaci. Tlumí se otok, navrací se hybnost kloubu, zlepšuje se síla a šikovnost svalů kolene.
Ne každé poranění je však nutné operovat. Léčba menisku v případě konzervativního způsobu zahrnuje klid, chlazení kolene, kompresní obvaz či kolenní ortézu. Postupně se zařazuje fyzioterapie. V časné době od úrazu je možné koleno odlehčit také pomocí stabilizačních tejpů. Pro podporu procesů hojení, snížení bolestivosti a svalového napětí je možné využití rázové vlny a manuálních technik zaměřených na uvolnění fascií a svalových spazmů. Po odeznění akutní bolesti zahajujeme fyzioterapii probuzením svalů v oblasti kolene. Vhodné jsou stabilizační cviky s důrazem na správnou techniku a postavení kolene. S rozvojem síly těchto svalů vzniká stabilita kloubu, která zajistí bezpečný pohyb bez bolesti. Postupně trénujeme dynamiku, balanční a rovnovážné schopnosti těla, aby se předešlo dalšímu poranění.
2. Poranění vazů
Vazy jsou elastickou tkání, která navzájem spojuje kosti a zajišťuje stabilitu a pevnost kloubu. V koleni máme čtyři hlavní vazy. Přední zkřížený vaz je umístěný ve středu kolene, brzdí rotaci a dopředný pohyb holenní kosti. Zadní zkřížený vaz je umístěn v zadní části kolene, řídí zpětný pohyb holenní kosti. Vnitřní postranní vaz poskytuje stabilitu vnitřnímu koleni. Vnější postranní vaz naopak vnějšímu koleni. Poranění kolenních vazů jde často ruku v ruce s poraněním menisků.
Může být způsobeno například traumatem při autonehodě, uklouznutím, avšak nejčastější příčinou bývá poranění při sportovní aktivitě. Přední zkřížený vaz je jedním z nejčastěji poraněných vazů. Často je natažený nebo přetržený během náhlého rotačního pohybu (když chodidlo zůstane na jedné straně, ale koleno se otočí na druhou stranu). Lyžování, basketbal a fotbal jsou sporty, které mají vyšší riziko tohoto poranění. K poranění zadního zkříženého vazu obvykle dochází při náhlém přímém nárazu, doskočení na propnutou končetinu nebo protlačení kolena dozadu na zatížené končetině. Vnitřní postranní vaz bývá poraněn častěji než vnější postranní vaz. Natažení a natržení postranních vazů jsou obvykle způsobena úderem na koleno ze strany, například při hraní hokeje nebo fotbalu.
Jak poznám poranění vazů v koleni?
- Bolest, často náhlá, spojená s úrazem (špatný doskok, násilný náraz, poranění rotačními silami)
- Hlasité prasknutí během zranění
- Otok přetrvávající několik dní po zranění, při punkci kolene je často přítomna krev
- Pocit nestability v koleni, zvýrazní se například při chůzi po kluzkém, nebo nerovném povrchu
- Neschopnost zatížit kloub bez bolesti
- Neschopnost koleno plně ohnout nebo narovnat
Pokud se objevuje nějaký z projevů je vhodné vyhledat odbornou pomoc ortopeda, který může koleno vyšetřit a pomocí rentgenu nebo magnetické rezonance rozhodnout o dalším postupu. Poranění vazu může pomocí klinických testů odhalit i fyzioterapeut.
Léčba poranění vazů ve Fyzio světě
Léčba může být konzervativní (bez operace) nebo chirurgická. Při konzervativním léčení se kolenní kloub postupně zklidní, redukují se otoky a tlumí bolest. Dále následuje intenzivní posilování svalů stabilizujících kloub. Síla svalů může v běžném životě nestabilitu kloubu minimalizovat. Například při poranění předního zkříženého vazu pomůže trénink zadní skupiny svalů stehna – hamstringů. Fyzioterapeut se snaží o maximální zvýšení síly, ale i trénink přesnosti zapojení (koordinace) svalů. Koordinace svalů je v tomto případě podobně důležitá, jako síla samotná. Když se totiž silné svaly nezapojí přesně, kloub je dále nestabilní.
O nutnosti chirurgického zákroku rozhodne lékař na základě vyšetření, kdy posoudí stupeň poškození vazů. Pokud je stupeň poranění vysoký, nebo se předpokládá, že bude koleno v budoucnu více zatěžováno, doporučí se tzv. plastika vazu. Po operaci je na řadě fyzioterapeutická léčba, která je zaměřena nejdříve na redukci otoku a postupné zvětšování rozsahu pohybu. Poté je důležité se zaměřit na znovuobnovení svalové síly a stability v koleni potřebné pro návrat do sportovní či běžné aktivity. Součástí fyzioterapie je i manuální uvolnění ochranného svalového napětí a práce s jizvou. Správně vedená fyzioterapie výrazně snižuje riziko dalšího poranění kloubu.
3. Femoropatelární syndrom – běžecké koleno
Bolest pod čéškou
Dalším z velmi častých důvodů bolesti kolena je tzv. chondropatie čéšky. Bývá také nazývaná femoropatelární syndrom nebo „běžecké koleno“. Nejčastěji se s tímto stavem setkáváme při výrazném zatěžování svalů stehna. Za touto bolestí kolene stojí příliš silná a nevyvážená aktivita svalů kolenního kloubu, které vyvíjejí nadměrný tlak na chrupavku čéšky. Čéška je při pohybu tlačena aktivitou svalů do kolene a její spodní část se zjednodušeně dře o zbytek kloubu. Úkolem chrupavky je tlumit nárazy. Při jejím poškození se její povrch stává hrubým a pohyb vyvolává nepříjemnou bolest pod čéškou.
Nejběžnější příčiny vzniku chondropatie čéšky jsou přílišné přetěžování, špatná sportovní technika (dřepování, běh), svalová nerovnováha v oblasti kolene, nestabilita kolene po předchozím úrazu, například po poranění menisků. Náchylnější jsou lidé s nohama ve tvaru písmene X, se slabšími kvadricepsy (svaly předního stehna) nebo hýžďovými svaly. Z hlediska funkce bývá častým důvodem jejího rozvoje i plochonoží, které zvyšuje asymetrické zatížení kolenního kloubu. Příčinou chondropatie čéšky mohou být i její vrozené vývojové vady nebo její špatná poloha vůči kolennímu kloubu (například je čéška příliš vysoko, nízko, nebo je tahem svalů narotována).
Protože bývá častým důvodem nadměrná zátěž kolene, je chondropatie typická u dětí a mladých lidí asi do 35 let věku. K bolestem dochází typicky při zvýšení tréninkových dávek, kdy se chrupavka nestačí adaptovat, nebo změně sportovní zátěže. Ve vyšším věku je regenerace chrupavky naopak zpomalena. Na rozdíl od poranění vazu a menisku, který vzniká jednorázovým úrazem, femoropatelární syndrom se vyvíjí postupně.
Jak poznám femoropatelární syndrom?
- Bolest v okolí čéšky nebo pod čéškou, zhoršující se s pohybem
- Při pohybu můžete vnímat vrzání, lupání, pocit “dření” v koleni
- Koleno bývá oteklé spíše výjimečně (na rozdíl od poranění vazu a menisku)
- Bolest se může projevit při delším sezení s pokrčenými koleny (jízda v autě, autobuse), uleví se při natažení nohy
- Bolesti při delší námaze, běhu, turistice, cvičení ve fitness
Léčba femoropatelárního syndromu ve Fyzio světě
Léčbou je v první fázi klid, ledování a mohou se užívat i protizánětlivé léky. Při dostatečném odpočinku v časné fázi nemoci se poškozená chrupavka dokáže sama částečně obnovit. Pokud však bolest, ztuhlost a otoky přetrvávají, je dalším krokem řešení příčin přetěžování kolene (špatná práce svalů kolene). Fyzioterapeut diagnostikuje pohyb, uvolňuje svalové napětí a zlepšuje sílu a přesnost svalů kolene. Pokud dojde k úpravě chybných pohybových návyků, chrupavka není přetěžována, neničí se a může lépe regenerovat. Fyzioterapeut při práci využívá řadu technik od manuálního uvolnění napětí, mobilizace kloubních blokád, rázové vlny, suché jehly, fasciální manipulace, tejpování, až po specifické cviky trénující správný pohyb kolene při sportu. Při léčbě femoropatelárního syndromu hraje fyzioterapie klíčovou roli.
4. Skokanské koleno – bolest pod kolenem
Bolest předního kolene je nejčastěji způsobena přetížením vazu mezi čéškou a holení, tzv. „skokanské koleno“. Dalším důvodem může být přetížení úponu tohoto vazu několik centimetrů pod kolenem, tzv. Osgood-Schlatterova choroba.
Bolest pod čéškou
„Skokanské koleno“ neboli tendinopatie pately je způsobena opakovaným a dlouhodobým přetěžováním vazivového aparátu kolenního kloubu, konkrétně úponu ligamentum patellae (vaz mezi čéškou a holenní kostí) na čéšku. Ligamentum patellae je velice silný vaz, který je pokračováním šlachy stehenního svalu s úponem na holenní kosti. Mechanismem mikroúrazů se stávají opakované odrazy u skoků. Postupně dochází k přetížení a k porušování ligamentum patellae v oblasti dolního pólu čéšky. Drobné trhlinky se následně hojí jizvou, kterou ale prorůstají nervová zakončení způsobující bolestivost při další zátěži.
Jak poznám skokanské koleno?
- Bolest v oblasti dolního pólu čéšky
- Bolest při odrazu nebo při natažení kolena
- Otok v oblasti vazu lig. patellae mezi čéškou a holení kostí
- Většinou nebývá výrazný otok celého kloubu
Tento stav se často objevuje například u skokanů, sprinterů, volejbalistů, basketbalistů, florbalistů, tenistů či badmintonistů. Faktory, které se podílejí na vzniku skokanského kolene jsou: vysoká frekvence a objem tréninkových jednotek, tvrdý povrch hrací plochy, zkrácené stehenní svaly. Problém bývá častěji u mužů. Projevy míry postižení řadíme do čtyř stádií. Nejdřív se bolest projevuje pouze po zátěži, postupně i v jejím průběhu, následují klidové bolesti a v nejhorším případě dochází dokonce k degeneraci a přetržení ligamentum patellae.
Léčba skokanského kolene ve Fyzio světě
V rámci léčby skokanského kolene je na prvním místě v terapii zmírnění bolesti a otoku kolenního kloubu. Využívá se kryoterapie, klidový režim, tejpování, na doporučení lékaře i v kombinaci s užíváním nesteroidních antiflogistik (Ibalgin). Dále se zařazují strečovací techniky v kombinaci s postupným posílením svalů kolenního kloubu, a se současným tréninkem jejich přesnosti a šikovnosti. Jde o techniky rozvíjející koordinaci pohybu a schopnost lépe vnímat a provádět pohyb. S efektem je možné využít také rázovou vlnu, která zlepší v ošetřované oblasti metabolizmus tkáně, sníží svalové napětí a podpoří vstřebání vápenatých struktur uložených v tkáni.
Osgood-Schlatterova choroba
Osgood-Schlatterova choroba je stav, který způsobuje bolest a otok pod kolenním kloubem typicky u rostoucího dítěte. Bolest je v místě, kde se ligamentum patellae připojuje k horní části holenní kosti, tzv. tuberositas tibiae. V tomto místě je vlivem nadměrného tahu stehenního svalu přetížen úpon vazu a vzniká zánět. Při dlouhodobém přetížení hrozí částečné nebo úplné odtržení vazu z kosti v místě úponu. Osgood-Schlatterova choroba se nejčastěji vyskytuje u mladých sportovců ve věku 10-15 let, jejichž sport vyžaduje časté doskoky nebo běh po tvrdém povrchu.
Jak poznáme Osgood-Schlatterovu chorobu?
- Bolestivý “hrbolek” pod kolenem na holeni
- Problém klečet
- Zčervenání, otok, vyšší teplotu v místě úponu šlachy
- Většinou nebývá výrazný otok celého kloubu
- Onemocnění je typické u mladých sportovců
Léčba Osgood-Schlatterovy choroby ve Fyzio světě
Osgood-Schlatterova nemoc obvykle postupně odeznívá po snížení sportovní zátěže. Sportovní aktivity, které vyžadují běh, skákání nebo jiné nadměrné ohýbání kolen, by měly být dočasně omezeny a doplněny o techniky vedoucí k uvolnění svalů předního stehna. Svaly předního stehna bývají často v nadměrném napětí. Pomocí cílené fyzioterapie uvolníme napětí těchto svalů a zlepšíme jejich přesnost a šikovnost, aby dále nedocházelo k přetěžování úponového místa. Pokud je v místě úponu otok, může fyzioterapeut využít techniky pro jeho redukci. Ve Fyzio světě využíváme techniky lymfo tapingu nebo flossingu, které významně urychlí vstřebání otoku a podpoří hojivé procesy.
5. Bolest na vnější straně kolene
Syndrom iliotibiálního traktu
Syndrom iliotibiálního traktu (ITBS) bývá označován jako druhé nejčastější běžecké poranění. Bolest se objevuje v průběhu pohybové aktivity v zevní části kolenního kloubu. Často přichází jen při cvičení a v klidu není přítomna. Někdy se také stává, že běžec není schopen běhu, ale delší chůze či jiné sporty jako cyklistika, tenis či squash jsou možné provádět bez jakéhokoliv nepříjemného pocitu. Běh z kopce symptomy u většiny běžců zhoršuje. Mechanismem vzniku je opět nadměrná zátěž a dlouhodobé přetěžování. Zpravidla se vyskytuje u běžců zaměřujících se na dlouhé tratě, u cyklistů, ale také u sportovních veslařů. Obecně lze říci, že vznik syndromu se pojí s aktivitami, při kterých dochází k opakovanému střídání ohnutí a natažení v kolenním kloubu. Důvodem je vznik tření iliotibiální fascie o kostěný výběžek stehenní kosti. Při natažení je fascie před kolenem, ale při jeho ohnutí zhruba v 30° může docházet ke kontaktu fascie a výběžku, což vede ke vzniku zánětu v této oblasti.
Dále bylo vypozorováno, že běžci s tímto zraněním mají oslabené odtahovače kyčelního kloubu, v porovnání se zdravou skupinou a po šestitýdenním rehabilitačním programu zaměřeném na posílení těchto partií, byly obtíže odstraněny u 92 % běžců.
Jak poznáme syndrom iliotibiálního traktu?
- Bolest nebo pálení zevní strany kolene při zátěži
- K bolesti se může přidávat i cvakání nebo přeskakování na zevní straně kolene
- Zvýšená teplota až zarudnutí v místě bolesti
- Bolesti bývají spojeny s během nebo dlouhou chůzí s výškovým převýšením
Léčba syndromu iliotibiálního traktu ve Fyzio světě
Názory na léčbu tohoto stavu jsou povětšinou jednotné. Zahrnují protizánětlivou léčbu, ledování, protahování fascie a běh jen do pocitu ztuhlosti. S velkým úspěchem zde funguje uvolnění fascie iliotibiálního traktu rázovou vlnou a rolování pomocí válce či využití technik fasciální manipulace. V případě iliotibiálního syndromu často nacházíme další souvislosti se vzdálenějšími místy v těle, např. omezení pohybu kyčlí nebo spodních zad. Součástí fyzioterapie je i zlepšení techniky běhu skrze uvolnění přetížených míst v kombinaci s nácvikem zdravých pohybových vzorů.
6. Bolest zadního kolene
Bolest, která pochází ze zadní části kolene je velmi častá. Bylo by jednoduché, kdyby pro to existoval jediný důvod, nicméně ve skutečnosti mohou být příčiny bolesti v zadní části kolene velmi rozmanité. Můžete vnímat náhlou nebo postupnou bolest. Může se objevit otok a zánět, nebo vůbec žádný. Může pro vás být obtížné úplně natáhnout koleno. Zde jsou nejčastější důvody bolesti zadního kolene:
Bakerova cysta
Jeden z nejčastějších důvodů bolestí zadní strany kolene. Hodně zjednodušeně můžeme říct, že se jedná o bulku naplněnou synoviální tekutinou, která se objevuje v podkolenní oblasti. Často vzniká u klientů po úrazech kolenního kloubu, při dně, artróze či revmatoidní artritidě. Velkou část klientů ale tvoří také sportovci, kteří přetěžují kolenní klouby (volejbalisté, házenkáři, fotbalisté). Typickým projevem je tlak, omezení při pohybu do pokrčení kolene nebo tlaková bolest.
Bolest úponů pod kolenem
Většina z nás v určitém okamžiku zažije pocit natažení hamstringů, možná po neuváženém výpadu ve fotbale nebo náhlé ostré bolesti při sprintu. Při tomto mechanismu dochází k drobným rupturám ve svalu, které mohou způsobit zánět a ten pak může působit nepříjemné pocity v oblasti zadního stehna až kolene. Stejně jako hamstringy, mohou způsobit problémy v koleni i lýtkové svaly, které se upínají přímo do oblasti zadního kolene. Když se lýtko unaví, nebo natrhne, výsledkem může být nepříjemná bolest zadního kolene.
Poranění uvnitř kloubu
I poranění struktur uvnitř kloubu může být zdrojem bolesti zezadu kolene. Typicky se jedná o poškození chrupavky, poranění menisků, nebo poškození zadního zkříženého vazu. Bolest pod kolenem může být prvním příznakem začínající artrózy v kolenním kloubu (opotřebení kloubu). Přesnou příčinu byste se měli dozvědět při návštěvě ortopeda.
Léčba bolestí zadního kolene ve Fyzio světě
Pokud je Bakerova cysta velká, způsobuje klientům silnou bolest a omezuje jejich pohyblivost, v tomto případě ortoped může přistoupit k tzv. punkci. Jedná se o odsátí tekutiny uvnitř cysty, která se tím zmenší. Zároveň může lékař do cysty aplikovat léčivé látky podporující hojení. V krajním případě je třeba přistoupit k operativnímu řešení. I fyzioterapie má v léčbě Bakerovy cysty své místo. Pokud cysta vznikla z důvodu předchozího úrazu nebo velkého sportovního zatížení, je vhodné upravit napětí svalů, zejména pak svalů zadního stehna, jejichž přetížené úpony mohou mechanicky dráždit právě místo, kde se nachází cysta. Ta může reagovat zvýšením své náplně (tvorbou tekutiny). Po úpravě napětí svalů za pomoci myofasciálních technik, lze dosáhnout zmírnění nebo až úplného odeznění problémů spojených s Bakerovou cystou. Fyzioterapie v kombinaci s léčbou ortopedickou přináší největší šanci na úspěšnou léčbu.
Ostatní zmíněné možné důvody se řeší podle toho, kde se nachází příčina obtíží. Jako fyzioterapeuti jsme zvyklí hledat a léčit zdroje bolestí. Ať už je problém na první pohled jasný, nebo je stav komplikovaný.
7. Přenesená bolest do kolene
Medicínsky vzato, přenesená bolest znamená, že bolest, kterou zažíváte na jedné části vašeho těla, není místem skutečného zdroje problému. Zdroj bolesti se nachází jinde, často i poměrně daleko od bolavého místa.
Z oblasti kyčle
I když se to na první pohled může zdát divné, je poměrně běžné, že prvním příznakem problému s kyčelním kloubem je bolest kolene (i když je koleno zcela v pořádku). Stává se pak často, že se léčí koleno, které je zdravé a léčba nepřináší velký efekt. Jedním z klasických signálů artrózy v kyčli je přenesená bolest do třísla, bérce a kolena. I na to je třeba při vyhodnocování bolesti myslet.
Z přetížených svalů, tzv. trigger points
Nejčastějším zdrojem přenesené bolesti do oblasti kolene jsou trigger pointy z přetížených a unavených svalů, zejména pak z hýžďových svalů a svalů stehna. V oblasti hýždí při přetížení může dojít k útlaku sedacího nervu, který prochází pod hruškovitým svalem (m. piriformis) a nejčastěji jej pozorujeme u sedavého typu zaměstnání. Piriformis syndrom se může projevit bolestí a mravenčením na hýždích, s projekcí přes zadní stranu stehna až do kolene.
Z oblasti chodidel
Kromě toho, že problémy s kyčlemi jsou jednou z možných příčin bolesti kolen, jsou to také chodidla. Způsob, jakým chodíme, má významný vliv na naše kolenní klouby, a to zejména v průběhu času. Například, pokud se chodidla při chůzi stáčejí příliš hluboko dovnitř nebo ven, spodní část nohy je nucena pohybovat se způsobem, který při každém kroku vytváří další zátěž a tlak na koleno. Lidé, kteří mají omezený rozsah pohybu v kotnících, mívají také bolesti v kolenou.
Z oblasti vnitřních orgánů nebo jizev
Bolesti nám nemusí způsobovat jen svaly nebo kostěné struktury, ale i naše orgány. S bolestí kolen jsou nejčastěji spojovány ledviny, ale i u klientů trpícími poruchami žaludku se poměrně často objevují bolesti na přední a vnitřní ploše kolenního kloubu. Podobné problémy nám mohou působit i aktivní jizvy po operacích v oblasti břicha. Nejčastěji to bývají operace slepého střeva, žlučníku nebo císařské řezy. Mechanismem přenesení bolestí do kolene bývá narušení optimálních svalových řetězců a souher, které naruší biomechaniku kolenního kloubu, což v delším časovém úseku způsobí přetěžování a následné bolesti.
Léčba přenesených bolestí ve Fyzio světě
Léčba přenesených bolestí obsahuje komplexní využití všech dostupných možností pro odstranění příčiny způsobující dané přenesené bolesti. Lze využít mobilizační techniky pro uvolnění kloubních struktur, viscerální manipulaci, kterou uvolníme vnitří orgány a jizvy. Pro korekci nevhodného postavení v kloubech, lze využít techniky a cvičení pro uvolnění nebo posílení svalů.
