7 nejčastějších otázek při výhřezu ploténky v bederní páteři
Trápení s ploténkami je velice častým problémem, který se může objevit v kterékoliv části páteře, ale nejčastěji se vyskytuje v dolní části zad – bederní páteři. Možná Vás při sdělení této diagnózy popadne na chvíli strach. Představíte si operaci, šrouby v páteři a dlouhou rekonvalescenci. Panika ale není na místě, v naprosté většině případů je možné zvládnout toto onemocnění konzervativně pomocí rehabilitace.
Úspěšná léčba obvykle vyžaduje aktivní přístup klienta
Existují desítky příčin, proč vznikají bolesti zad spojené s výhřezem ploténky. Proto se i samotná léčba u různých lidí může lišit. Žádný kouzelný prášek ale bohužel čekat nemůžete. Úspěšné řešení vyžaduje obvykle aktivní přístup. V podstatě platí jednoduché pravidlo. Dokud se o svá záda staráte, je bolest pod kontrolou a tělo zvládá i větší zátěž. Pokud přestanete, protože bolest ustoupila a s ní se vytratila i Vaše motivace cvičit, pravděpodobně Vás vyhřezlá ploténka dožene v nějaké slabé chvilce – například po těžké nemoci, při větším stresu nebo po intenzivnější fyzické námaze. Častokrát se vrátí s větší intenzitou a menší ochotou ustoupit i pod rukama Vašeho zkušeného fyzioterapeuta. Recidivy nebývají pro stav páteře dobrým znamením, a tak se jim snažíme co nejvíce předcházet prostřednictvím režimových opatření a cvičení. To je důvod proč je Vaše dlouhodobá spolupráce při terapii tak důležitá.
7 nejčastějších otázek při výhřezu ploténky v bederní páteři
1. Bolí mě záda. Jak poznám, jestli mám nebo nemám výhřez ploténky?
Prvním krokem ke správně diagnostice je pečlivá anamnéza. Tímto rozhovorem zjistí lékař či fyzioterapeut okolnosti vzniku obtíží, jejich vývoj, aktuální stav, úlevové či dráždící polohy a pohyby. Dále je třeba vyšetřit funkčnost a pohyblivost páteře a dalších kloubů těla, neurologickým vyšetřením posoudit možný útlak nervu a zkontrolovat výbavnost nervových reflexů. Pokud to stav vyžaduje, v dalším kroku Vás lékař odešle na specifická vyšetření jako je rentgen, magnetická rezonance (MRI) nebo CT vyšetření. Všechny tyto kroky slouží k tomu, abychom co nejpřesněji odlišili, zda jde o skutečný útlak nervového kořene nebo o bolest jiného původu. Není tedy možné potvrdit či vyvrátit tuto diagnózu jinak, než pečlivým vstupním rozborem a vyšetřením.
2. Dle magnetické rezonance mám výhřez, musím na operaci?
Možná Vás uklidní skutečnost, že výhřez na CT/MRI lze najít i u zdravých jedinců přibližně ve 20 až 30%. Nález výhřezu proto s jistotou nemusí znamenat nutnost operace. V případě jeho potvrzení se při bolestech zad zpravidla léčba zahajuje konzervativní cestou, tedy fyzioterapií, cvičením, farmakoterapií a fyzikální léčbou (laserem, rázovou vlnou nebo elektroléčbou). Obecně se k chirurgické léčbě přistupuje teprve tehdy, když konzervativní cesta selže a pacient nadále trpí velkými bolestmi, případně necitlivostí a oslabením svalů. Pokud je stav provázen oslabením končetiny (svalová slabost z důvodu denervace), bývá operační řešení urychleno, a to proto, aby nedošlo k poškození utlačovaného nervového kořene. Konečné rozhodnutí je ale stále založeno na diskuzi mezi lékařem a pacientem s ohledem na příznaky, délku jejich trvání a pacientovy preference.
3. Jak mám cvičit při výhřezu meziobratlové ploténky v akutní fázi?
Pokud jsou bolesti velké, je vhodné, aby bylo cvičení mírné s respektem k bolesti. Nikdy nechceme cvičením bolest znásobit a dráždit její šíření od páteře k chodidlu. Naopak jakýkoliv ústup bolesti z dolní končetiny a zmírnění bolestivých příznaků, nás informuje, že jdeme správnou terapeutickou cestou. S výběrem vhodných cviků pomůže fyzioterapeut, který má patřičné znalosti a zkušenosti.
Obyčejně je nutné podpořit břišní dýchání, zapojit bránici a uvolnit hrudník. V akutní fázi je důležité dodržovat pár zásad, aby nedošlo ke zhoršení.
- Dodržujte klid na lůžku v úlevové poloze, často je ke zmírnění obtíží potřeba alespoň pár dní.
- Vyzkoušejte suché teplo. Můžete si nahřát např. pohankový polštářek nebo se jen zabalit do deky.
- Nebojte se běžně dostupných analgetik s paracetamolem či nesteroidních antirevmatik. Neřeší sice příčinu, ale přinesou úlevu od bolesti a Vy si budete moci opět odpočinout. Dostatečný odpočinek pak urychlí hojení.
- Vyzkoušejte břišní dýchání, pokud Vám to tělo dovolí. Jak na to se dozvíte níže.
Lehněte si na záda. Hlava by měla být v prodloužení páteře. Páteř a pánev jsou v kontaktu s podložkou. Jednu ruku si položte na hrudník a druhou na břicho. Při tomto nácviku je důležité soustředit se na to, aby se při nádechu nezvedal hrudník, ale zvedala se pouze oblast břicha. Dech je jemný a volný. Postupně se ho snažte prodlužovat. Zkuste nejprve nadechovat na tři doby a na tři vydechovat. Pomalu prodlužujte nádech na čtyři doby a výdech na šest dob. V ideálním případě můžete tlak vzniklý nádechem vnímat až v podbřišku. Zkuste cvičit s přestávkami alespoň 10 minut. Záleží na Vašem pocitu, pokud se bolest zmírnila, ustoupilo brnění, případně se bolest stáhla z dolní končetiny, je toto cvičení vhodné a můžete ho provádět třikrát denně. Pokud se ale při něm potíže zhoršují, nepokračujte! Nehledejte další cviky na internetu, ale objednejte se na vyšetření.
4. Mám brnění v noze a bolest, která vystřeluje do hýždě. Mám vyhledat okamžitou pomoc? Může se mi něco stát?
Okamžitou pomoc lékaře vyhledejte v těchto případech bolestí bederní páteře:
- neustále se zhoršující příznaky jakými jsou bolest, necitlivost nebo slabost, které se zesilují do té míry, že Vám brání v každodenních činnostech,
- poruchy funkce močového měchýře nebo vyprazdňování – příkladem je inkontinence nebo potíže s vymočením se i při plném močovém měchýři,
- pocit ztráty citlivosti vnitřní strany stehen, zadní strany nohou nebo v oblasti kolem konečníku.
V těchto případech je možné, že jde o syndrom cauda equina, tedy o útlak nervových kořenů v míšním kanálu. Dochází k němu nejčastěji úrazem nebo masivním výhřezem ploténky v úrovni mezi 4. a 5. bederním obratlem. Jde o stav, kdy je operace nevyhnutná a musí být provedena okamžitě a bez odkladu.
5. Jak dlouho trvá léčba vyhřezlé ploténky?
Až u 80% případů se problém vyřeší sám přirozenou cestou, a to do šesti týdnů od vzniku bolesti. Důležitý je ale pozitivní přístup, lehká pohybová aktivita, která nevyvolává bolest, postupné osvojení si zásady správného zvedání břemen a držení těla při sezení, stání, pohybu a spánku. Klíčem k předcházení recidivy a zhoršení stavu je prevence. Je dobré najít si vhodný cvičební program či zkušeného fyzioterapeuta. Pomocí nich posílit oslabené svaly a aktivovat nové pohybové vzory. V případě chirurgického zákroku trvá rekonvalescence minimálně 12 týdnů. Rehabilitace je ale žádoucí i v tomto případě. Jinak hrozí návrat obtíží, protože působící tažné síly se nemění a nevhodné pohybové stereotypy přetrvávají. Jednoduše pokud ve svém pohybu nic nezměníte, návrat obtíží na sebe nenechá obvykle dlouho čekat. Často se pak stává, že se po čase problém projeví i v segmentu nad, nebo pod místem operace.
6. Kolik terapií bude třeba, aby se problém vyřešil?
Záleží na stavu klienta, příčině jeho bolestí a závažnosti onemocnění. V některých případech je možné vidět výrazný posun k lepšímu už po první terapii. V jiných případech se jedná o dlouhodobou péči, kdy je třeba přenastavit držení těla a upravit kvalitu pohybu. Přesnější odhad se dozvíte po zhodnocení stavu při první návštěvě u fyzioterapeuta.
7. V čem spočívá rehabilitace při výhřezu ploténky? Co můžu čekat a na co se mám připravit?
Cílem fyzioterapie ve Fyzio světě je pomoci Vám se co nejdříve vrátit k plné aktivitě a zabránit opětovnému zranění/recidivě. Pokusíme se uvolnit napětí, zmírnit bolest a optimalizovat pohyb. Budeme pracovat na funkčním posílení těla. Rovněž Vás naučíme, jak regenerovat po zátěži, jak se protahovat a zlepšit pružnost páteře. Na našem pracovišti využíváme také nejmodernější technologie v podobě vysokovýkonného laseru, se kterým máme při hojení ploténky dobré zkušenosti. Cvičení, posílení, regenerace a uvolnění jsou klíčovými prvky léčby.
